Příběhy

Je začátek září, skončily prázdniny a vnoučci se z rozhodnutí ministra školních lavic zase vrátí do procesu převýchovy, zvané „Uč se, synu, moudrým býti!“ Uteklo to. Špačci a vlaštovky sedí na podzimních drátech vysokého napětí a klebetí jak pavlačové báby... Celý článek...

Červenec i srpen máme za sebou - určitě k malé radosti naprosté většiny školáků a středoškoláků, jimž skončily prázdniny a nyní už opět posedávají ve školních lavicích... Celý článek...

Dne 16. května - právě na svátek sv. Jana Nepomuckého - jsme se dožili 62. výročí naší svatby! Tedy už takovou řadu let let jsme s manželkou spolu! Vzpomněl jsem si při tomto výročí na jednu historku, která vypravuje, jak nějací - také již hodně staří - manželé slavili snad dokonce ještě vyšší jubileum než my, takže za nimi přijel nějaký novinář udělat interview - a mezi řečí se zeptal té jubilantky: "A to jste opravdu celý život vydržela s tímto jediným mužským? Celý článek...

Je tomu již více než šedesát let, co jsem úspěšně prošel konkurzem a byl přijat do jistého pražského vědecko-výzkumného ústavu. Po několika letech praxe jsem se přihlásil do tak zvané vědecké přípravy, aspirantury (dnešní doktorandské studium), abych mohl  samostatně pracovat na svém výzkumném projektu. Nějakou dobu se zdálo, že tomu nic nestojí v cestě, pak si mne ale znenadání zavolal "na kobereček" sám šéf...  Celý článek...

V neděli 10. 3. se vrátil domů k Otci emeritní generální vikář královéhradecké diecéze Josef Socha. Jeho pozemské doma bylo tam, kde spatřil světlo světa, v  Předhradí u Skutče. Jeho rodný dům je schoulený pod kopcem jako dítě v maminčině náruči. Jediný v Rychmburku, jak tam říkali, je za vodou. Jako malý prý několikrát spadl z mostku do řeky. Matně se na to pamatoval. První opravdu vědomou vzpomínku měl na 30. červen 1946.  Celý článek...

Každý z nás rád vzpomíná na lidi, s nimiž se v životě cítil opravdu dobře - zvlášť na ty, kteří již nejsou mezi námi: na rodiče, na další příbuzné, na kamarády, na kolegy - a my, kteří se považujeme za křesťany, zpravidla rádi vzpomínáme i na ty, kteří nás životem doprovázeli duchovně, tedy především na kněze, který nás pokřtil, který podporoval naši víru udílením svátostí, který byl přítomen při pohřbech našich blízkých, který požehnal našemu manželskému svazku a pokřtil naše děti - a pak i vnoučata. Na konci loňského kalendářního roku resp. na počátku roku nového i naše farnost na Bílé Hoře vzpomínala v modlitbách na své někdejší duchovní správce, kteří zde působili - na kněze, kteří postupně procházeli našimi životy. Celý článek...

Když jsem v pátek večer uléhal do postele, abych odměnil svého unaveného člověka snem o svatém Martinovi na bílém koni, těšil jsem se na něj jak nomád na přívalový déšť na Sahaře. Já vím, měl tenhle sen ve facebookovém hlasování jen málo procent naděje na promítání, ale nešť; naděje umírá poslední. Ráno jsem schválně držel oči na uzdě co nejdéle, rychle se vymrštil z postele a namířil sítnici na okno. Za okny bylo bílo a já uviděl před očima spoustu hvězdiček, snad i vloček. Když se rozšířené zorničky vzpamatovaly z nečekaného šoku, zbyla už jen krutá realita a zklamaná oční bulva. Celý článek...

Za okny chaloupky běží na plátně babího léta Podzimní sonáta. Ne ovšem ta Bergmanova skvělá, ale přece jen bergmanovsky lehce melancholická až chmurná. Trochu jinak tu svou podzimní sonátu dnes režírují mladí kominíčci, kteří prožívají svoje zralé dětství vzájemnými taškařicemi a škádlením kočky na dvoře. Mají na to nárok.  Celý článek...

Tuto sobotu jsem vedl poslední z mých osmi dcer k oltáři. Poprosil jsem krásnou nevěstu Terezku, ať kvůli mně zpomalí svoji chůzi po červeném koberci na šnečí rychlost astronauta Neila Armstronga při jeho prvním krůčku na Měsíci v červenci 1969. Nepozorovaly mě, jako tehdy jeho, stamiliony lidí u televizorů na celé planetě, ale pro mě to byla přesto událost galaktických rozměrů. Celý článek...

Před několika dny jsme si připomínali události, od nichž nás dělí již pětapadesát let. Tyto události nás zastihly ve chvíli, kdy jsme měli našeho prvorozeného čtyřletého synka na "letním bytě" u našich přátel na Mladoboleslavsku (aspoň že jeho dvouletého bratříčka jsme měli doma u sebe). Telefonní spojení tehdy nefungovalo, nevěděli jsme, jak to tam u nich vypadá, a tak jsme samozřejmě měli o něj strach. Manželka se tam pro něj chtěla hned vypravit, ale v těch prvních dnech to vůbec nebylo možné: tramvaje v pražských ulicích prakticky nemohly jezdit, protože všude stála či popojížděla vojenská vozidla - gazíky, vojenské kamióny URAL a ZIL s kanóny v závěsu, pásové i kolové obrněné transportéry - a pak ty obludné tanky typu T 55. A ke všemu ještě každý večer od 22. hodiny byl vyhlášený zákaz vycházení - výjimečný stav ("stanné právo"), kdy bylo životu nebezpečné vyskytovat se na ulicích... Celý článek...

Z doby svého dětství prožitého v městečku Polná si vzpomínám, jak vždycky bezprostředně po kázání náš pan děkan přímo na kazatelně pronášel obvyklé farní ohlášky - většinou to bývalo slavnostní "shazování s kazatelny" - tedy jakési "anonce" o tom, která zamilovaná dvojice se definitivně rozhodla pro společný manželský život, resp. hodlá uzavřít před Bohem i Církví svátost manželství. Celý článek...

Každý rok, kdy funguju na Pouti za umělce jako řidič, zásobovač, kuchař a děvče pro všechno, existuje tenhle "Den poté." Skončí pouť, a já se vrátím unavený ke svým lidem do rodné chaloupky a do svého oblíbeného doupátka. Můj člověk se naplní vlašákem, kozím sýrem a jinými dobrými věcmi a neschopný dalších velkých činů pro světlé zítřky lidstva, se odebere do duchniček, na které se těšil celý týden... Celý článek...

Den prarodičů nemá zatím příliš dlouhou tradici, ale je moc dobře, že byl zaveden - a dobře víme, kým byl navržen! Celý článek...

Před mnoha roky jsem chodil do školy s nějakým Vlastíkem Petrželou. Vesnický kluk z Kralic na Hané, kterého zajímal hlavně fotbal. Učení ani trochu ne. Ředitel si rval poslední vlasy z holé hlavy a sténal: „Petržela, Petržela, uč se hochu, to tě bude živit. Ne nějaký fotbal.“ Mnohokrát jsem si na to vzpomněl, když pak Vlastík hrál první ligu za Slávii, trénoval spoustu našich prvoligových mančaftů a potom šel za miliony trénovat i ruský Zenit Petrohrad. To mi vytanulo dneska na mysli, když můj vnuk Štěpán stál v brance podobně jako Petr Čech mezi třemi tyčemi v Chelsea a vrhal se do střel kanonýrů žákovského přeboru v zápase o medaile. Máma byla šťastná, ale přesto si posteskla. Že Štěpán by se měl především učit a ne jenom hrát fotbal. Neví ta holka moje, co vím já. Celý článek...

Minulé pondělí ráno na malém parkovišti přímo u brány břevnovského kláštera hořelo (a také shořelo) velké dodávkové auto s nákladem různých hraček. U požáru zasahovalo několik hasičských aut, ale vozidlo ani jeho obsah se zřejmě zachránit nepodařilo. Byla u toho i policie a samozřejmě i nějací zvědavci (jakási "rada moudrých"), kteří se vždycky vyskytují u jakéhokoliv maléru: okukují, radí a kibicují a dohadují se, proč a jak k tomu došlo, kdo za to může. Všude kolem byly velké kaluže vody a voda prýštila vytvářejíc celé potůčky, které bylo obtížné překročit suchou nohou - to jak se činily hasičské stříkačky. Celý článek...

Anabáze „Rodičovská garáž“ - stále ještě vítězně nedobojovaná bitva. Tak by se daly nazvat pokračující peripetie s prodejem garáže mých rodičů. Po vyklizení a vymalování si ji vzala na starost realitka. A pak se nějakou dobu nedělo nic. Před pár dny se realitka ozvala, že je tu zájemce. Hurá, konečně se věci pohnou kupředu žádaným směrem! Jenže ouvej. Po nahlédnutí do katastru bylo zjištěno, že garáž v katastru není... Celý článek...

Prvního dubna jsme slavili narozeniny naší dcery Moniky - našeho nejmladšího přímého potomka. Sám pocházím ze tří sourozenců (samých kluků) - a ve své vlastní rodině jsem se postupně stal otcem dvou synů - a další dítě bylo onoho roku teprve "na cestě". Moc jsme si přáli, aby to byla tentokrát dcera, ale obával jsem se, že geny mého rodu tomu nejsou nakloněny, že i tím třetím potomkem se vší pravděpodobností bude zase "jen" kluk - ale v duchu jsem přesto doufal. A právě na ten aprílový den přišla na manželku její "těžká hodina"... Celý článek...

Milí čtenáři Simeona! Před necelým týdnem - ve víru událostí souvisejících s prezidentskými volbami - si asi jen málokdo z nás vzpomněl, že právě uplynuly dva roky od úmrtí milovaného kněze - jezuity otce Jana Rybáře, statečného člověka, neúnavného zastánce víry a svobody vyznání i v těch nejtěžších podmínkách zlopověstné trestnice Kartouzy ve Valdicích u Jičína - v tom hrozném místě, kde došel mučednické koruny P. Josef Toufar... Celý článek...

Na konci kalendářního roku 2022 zemřel ve velmi úctyhodném věku emeritní papež Benedikt XVI., jehož celý křesťanský svět před jeho zvolením hlavou katolické Církve znal jako kardinála Josefa Ratzingera - jednoho z nejvýznamnějších kardinálů vatikánské kurie, vědce a geniálního teologa. Papež Benedikt XVI. byl kromě Jana Pavla II.  jediným z papežů, kteří kdy navštívili naši vlast. Celý článek...

Vánoce měly být podle přesně vypracovaného plánu stejně jako jindy. Šťastné a veselé a navíc ještě ochráněné před nečekanými dobrodružstvími. Neb tyto v sobě začasté skrývají některé infarktové prvky, protože ve spojení s návštěvou našich vnoučat k tomu nemusí být daleko. Celý článek...

Uvinuli jsme věnec a první adventní neděli zapalujeme první svíci takzvanou svíci PROROKŮ. Připomíná proroky jež zvěstovali narození Ježíše Krista. O týden později zapalujeme BETLÉMSKOU svíčku, která představuje Ježíškovy jesličky. Celý článek...

Na počátku byl telefonát Veroniky Čepelkové, že mě navrhla na medaili za práci pro seniory. Snažil jsem se jí to rozmluvit, ale marně. Výsledkem bylo pozvání na Hrad na 28. říjen 17. hodinu. Celý článek...

Je nedělní podvečer, u Vaška se sešli kamarádi na pravidelný poker a u nás zase mastí Terezka s Barborkou a zbytkem světa žolíky. Začalo to už v pondělí velehradským koncertem, kdy jsem koukl do televize na představení, které jsem po několik roků pravidelně slýchal naživo v rámci svých pracovních povinností. V úterý jsem si dopoledne prohlédl svého, po dlouhých třicet roků olomouckého arcibiskupa a chlebodárce, který se jako mávnutím kouzelného proutku proměnil v arcibiskupa pražského. David Copperfield by jen tiše záviděl. Celý článek...

Včera jsem, zase jako už mnohokrát, za mého jara života mladosti svého zavzpomínal, jak to bylo, když mé mladinké dcerky v rozpuku nemnoha let na svých křivých nožkách jako ošklivá káčátka vystupovala na různých školních besídkách. Tu za pianem, tu s housličkami nebo flétničkami, tu za kytarou a jinými nástroji krutého tělesného mučení. Pro potěchu všech nás pyšných rodičů, přítomných vždy koncem června v potu tváře i těla (a najmě v podpaždí), ve stísněných prostorách všelikých malých kulturních zařízení a tříd na různých besídkách ke konci školního roku. Celý článek...

Připadá nám neuvěřitelné, že už uplynulo celých šedesát let od okamžiku, kdy jsme si s mojí manželkou Maruškou před oltářem poutního kostela Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře slíbili lásku a věrnost na celý život. Celý článek...

Adamov a Bílovice spojuje řeka Svitava. Otec Rybář prožíval svou druhou - delší část života - mimo svůj rodný kraj. Rád a často se sem vracel, pokud mu  to okolnosti dovolily. Kdyř nás před lety s o. Jánošem seznámila jeho bílovická sestřenice a dlouholetá  zpěvačka našeho chrámového sboru, Helenka Martinková, navštívili jsme jej v Albeřicích a Marianu, kde měl duchovní obnovy. Později jsme jej pozvali k nám do Adamova a on po několik roků o prázdninách přijížděl a učil nás žít víru v praxi. Celý článek...

Před více než týdnem oslavil ve své filiální farnosti na Bílé Hoře své padesáté narozeniny náš duchovní správce a rektor mariánského poutního místa oblíbený benediktinský kněz Pater Benedikt Vojtěch Kolaja OSB. Tuto farnost spravuje již řadu let - od úmrtí svého předchůdce Otce Jana Kohla OSB. Jeho života běh stručně vystihuje přáníčko, které mu bělohorští farníci věnovali a zazpívali na melodii známé národní písničky "Na Bílé Hoře sedláček oře…" Celý článek...

V pátek minulého týdne jsme se zúčastnili pohřbu řeholního bratra Josefa Šulce OSB z břevnovského benediktinského kláštera. Tento na první pohled tichý a nenápadný člověk měl nečekaně obrovskou účast smutečních hostů - plný kostel - snad půl tisíce lidí. Překvapilo nás, kolik měl v životě přátel a sympatizantů. Celý článek...

V těsně předvánoční době jsem zažil takový menší trapas, když jsem se pokoušel sehnat rybu a rybí drůbky na polévku. Lidová moudrost praví, že „nic tak nepobaví a nepotěší  ty ostatní, jako když se jejich bližní nějak ztrapní.“ Celý článek...

V neděli 16. dne mariánského měsíce máje jsme oslavili 59. výročí naší svatby a stojíme tedy  na počátku šedesátého roku společného žití... Celý článek...

Milovníci procházek a cyklistiky v okolí našeho města zřejmě již zaregistrovali, že v lese nedaleko Týniště, na rozcestí zvaném U Floriána, byl v září minulého roku umístěn obrázek sv. Floriána. Kdo vlastně byl sv. Florián a proč byl sloupek s jeho obrazem právě zde nainstalován? Celý článek...

Vysokými Tatrami se rozlehla ohromná rána. Z oblasti Mlynické doliny se valil hustý černý dým. Psal se 25. červen 1979, 15:35 hodin. Československo právě prožilo nejhorší tragédii v dějinách horské služby při záchranné akci. Po pádu vrtulníku zemřelo sedm lidí, včetně pilota a mechanika vrtulníku. Mezi nimi i skvělý horolezec a československý trenér Milan Kriššák... Celý článek...

S P. Jiřím Vojtěchem Černým se Miluška Zezulková seznámila v roce 2015. Je velmi šikovná, i když má zdravotní omezení. Otec Vojtěch jí nabídl, aby se zdarma zúčastnila Světové pouti nemocných do Lurd. Pořádají ji každoročně členové Maltézského řádu. Miluška s velkou radostí přijala. Přezdívku sluníčko jí dal otec Vojtěch, který tam létá každoročně s nemocnými. Celý článek...

Během působení otce Miloslava Šiffela v naší choceňské farnosti jsme s ním navštívili nejvýznamnější polské poutní místo Čenstochovou, Krakov a rodné město sv. Otce Jana Pavla II. Wadovice. Bylo to tenkrát náročné stihnout tak daleký výlet za jeden den, ale byli jsme mladší. Celý článek...

Jan Rybář, kněz 21. století, jezuita, neúnavný exercitátor, přítel Krista a mnoha lidí, člověk širokého srdce, milovník polévek, vína a cukráren, vždy služebník všech. Celý článek...

Přinášíme video s názvem "Mirčina vzpomínka na P. Jana Rybáře SJ: Dnešní svět potřebuje víc takových Rybářů". Celý článek...

Když jsme se někoho z okruhu našich pražských známých zeptali, zdali také náhodou nezná otce Miloslava Šiffela, někteří neznali, ale dost často jsme se dočkali odpovědi: "Jak by ne, to víš, že ho známe! - To je přece ten sympatický pan farář z pouchovské farnosti v Hradci! Byli jsme s ním přece jednou na zájezdu pořadaném Diecézním centrem pro seniory v Hradci Králové - a bylo to s ním moc fajn!" Celý článek...

Poznala jsem Vás, o. Miloslave, na pouti se seniory a s "naší Veronikou" do Jizerských hor. Šel jste s námi túru, vyjel lanovkou na Ještěd, vyšel kopec Bukovec, prošel se údolím Jezerky. Na mši svaté, v kostele sv. Víta v Příchovicích jste v homilii hovořil o důležitosti, aby člověk nepřestal doufat v Hospodina, o vytrvalosti v komunikaci s Bohem a o tom, že milující Bůh o nás ví. Celý článek...

Za našich mladých manželských let - ještě než jsme měli děti - jsme s manželkou chodívali na neoficiální soukromé hodiny angličtiny k jisté paní Kop., která si tím přivydělávala. Se svým mužem a dvěma dětmi obývala pěkný byt na vltavském nábřeží s výhledem na Petřín nedaleko od místa, kde mnohem později byl postaven "Tančící dům". Tento byt však připadal tehdejšímu všemocnému "uličnímu výboru" příliš pěkný a nadměrný pro pouze čtyřčlennou rodinu, direktivně jej tedy rozdělili a přidělili jim tam nájemníky... Celý článek...

My, studenti, jsme se pak účastnili protestních mítinků, stávek a podpisových akcí proti okupaci, věděli jsme i o Václavu Havlovi. V prvním výročí smrti Jana Palacha všechna okna našich kolejí svítila svíčkami na protest a v solidaritě. To už nám hrozili vyhazovem ze školy... Celý článek...

Zemřel kněz, který celý život zaséval dobro, ale v životě zažil nejen porozumění a vděčnost, ale za totality i hodně zlého - pronásledování a útlak se strany nepřátel, ale jak to v lidském životě bývá - někdy i nepochopení u těch, na jejichž straně stál. Jeho života běh naplněný nezištnou prací pro Boží království se naplnil počátkem nového roku - dne 14. ledna. Zůstane však paměti i v srdcích těch, kteří jej měli rádi pro jeho laskavost, srdečnost, přímost, statečnost a věrnost. Celý článek...

Naše pacientka, poměrně mladá žena, onemocněla koncem roku nevyléčitelnou nemoc a odmítla po zjištěné diagnóze onkologickou léčbu. Přála si odletět s manželem k moři, na Kanárské ostrovy, což se jim podařilo. Manžel nám ukazoval fotky své krásné ženy na pláži, večer v restauraci, v objetí. Byly dojemné a hovořily o hluboké lásce. Byla to jejich poslední společná dovolená a chvíle jeden pro druhého... Celý článek...

Netoužím po tom být Eskymákem. Protože bych nejspíš jako ženich dostal od přátel darem poukaz na svatební cestu na kře ledové. Nic se nemá přehánět. Když mrazík, tak jedině ten pohádkový s Nastěnkou. A když led, tak nejlíp v kbelíku na šampaňské. Celý článek...

Byla to sestra babičky mého manžela. Říkalo se o ní "teta pobožná". Měli jsme ji moc rádi. Kdysi pomáhala na statku, chlapec, se kterým měla před svatbou, jí padl v první světové válce. Už zůstala sama. Poznala jsem ji jako stařenku. Celý článek...

Stále činný, plný elánu a ochoty sloužit druhým. Jeho mladý duch v téměř devadesáti letech je naprosto obdivuhodný. Přitom život neměl vůbec jednoduchý. Ač byl vězněn komunistickým režimem, rozhodně nezapškl a svým pozitivním pohledem na život, moudrostí a neopakovatelným humorem oslovuje lidi věřící i bez vyznání. Řeč je o knězi a jezuitovi Janu Rybářovi, který se s námi podělil o svůj pohled nejen na minulost, ale především na současnost a výzvy s ní spojené. Celý článek...

Byla jednou jedna svatba, kde všechno jednoznačně směřovalo ke gólu do vlastní brány a postupovému fiasku. Naštěstí ale - konec dobrý, všechno dobré. Předehra ovšem vůbec slavná nebyla a po zápase jsem ještě tři dny dával do kupy svého člověka. Alkohol, jenž jak se sluší a patří na svatební hostině, mizel z frťanů rychlostí světla, ale hlavní příčinou nebyl. K mému překvapení mi v neděli ráno po velké noci zablikalo na displeji 0,00 promile. Ale pěkně popořádku... Celý článek...

Připadá mi to jako včera, ale je tomu již několik dní, co jsme slavili svátek svatého knížete Václava; snad ještě není příliš pozdě poslat všem svatováclavský pozdrav! Svatý Václav byl pro mne od dětství nejsympatičtějším českým světcem a zcela mimořádnou osobností našich dějin - skutečný "Největší Čech". Ze všech ostatních našich světců se národ v tísni utíkal nejčastěji k němu. Pod jeho jezdeckou sochou na Václavském náměstí se spontánně odehrávala rozhodující shromáždění lidu. Celý článek...

Stejně tak jako při jeho svěcení, tak i při pohřbu nemohla litoměřická katedrála pojmout sta a sta těch, kteří tam svého biskupa a přítele přišli oplakat, udělat křížek na jeho rakvi a doprovodit jej na hřbitov. Ve všech farnostech litoměřické diecéze byl po pohřbu přečten jeho odkaz - list na rozloučenou, v němž se pokorně omlouvá všem, jejichž očekávání snad zcela nenaplnil. Naprostá většina kněží i laiků jeho diecéze však v něm ctila otce, vzácného přítele - člověka, kterého po zásluze měli upřímně rádi. Celý článek...

Mimořádně laskavý a pozitivní člověk se široce otevřeným srdcem pro přátelství a vzájemné porozumění... Zavzpomínejte se mnou na legendárního arcibiskupa Karla Otčenáška. Celý článek...

O jedno takové originální potěšení se chci s vámi podělit i já. Bratr složil písničku „Lidka“ a udělal klip. Chtěl mi udělat radost, ale nejen mně, ale všem Lidkám. Prostě chtěl zkusit složit „hit“ a splnit si svůj sen. Zda se mu to povedlo, posuďte sami. Mně udělal radost obrovskou. Celý článek...

U příležitosti letošní připomínky 75. výročí konce 2. světové války připravilo studio Vojtěch Radia Proglas ve střihovém pořadu mozaiku osobních vzpomínek tří zajímavých pamětníků - kněží P. Jiřího Mannla, P. Jana Rybáře SJ, Mons. Karla Exnera, a také popis některých válečných událostí, které se týkaly církve v královéhradecké diecézi v podání historika Mgr. Jana Kafky. Celý článek...

Letošní Velikonoce jsou samozřejmě jiné, po vnější stránce hodně "okleštěné", ale podstata zůstává - Boží láska k člověku, Jeho vítězství nad smrtí a příslib věčného života s Ním. Celý článek...

Ráno to nevypadalo nic moc. Po noci, kdy déšť psal bubnovou morseovkou nějaký šestasedmdesátý díl svého poměrně jednotvárného románu na pokračování, se ještě oblohou sem tam potulovaly zbloudilé kapky jak špatně informovaní vojáci po bezpodmínečné kapitulaci. Má to několik výhod, ta voda z nebe. Celý článek...

Díky čínskému viru máme možnost prožívat letošní postní dobu a celou přípravu na Zmrtvýchvstání Krista docela jinak jak ještě nikdo z nás neprožíval… Celý článek...

Připadá mi neuvěřitelné, že naše vnoučata - Prokop, Klárka a Markétka už absolvovala svůj abiturientský ples! Zdá se nám to jako včera, když jsme je vozívali v tom jejich atypickém třímístném sportovním kočárku, za nímž se každý ohlížel - a letos už mají skládat „zkoušku  dospělosti“! Celý článek...

Každý rok se u nás, stejně jako i v jiných městech koná Tříkrálová sbírka pro Charitu. Spolupracuje na ní farnost, charita i skauti a gymnázium. Bývá však nouze o zletilé "doprovazeče", kteří musí chodit s každou skupinkou králů. Mám mezi chariťáky dost přátel, a tak ve mně dozrával pocit, že bych také měla pomoci. Celý článek...

Po válce se v hračkářstvích vyrojila spousta nevídaných hraček - mezi nimi i plechové modely vojenské techniky: obrněných aut, kanónů na kapslíky, které vzdávaly pěkné „šlupky", nákladních aut i džípů s natahováním pera na klíček, dokonce i pojízdných tanků s gumovými pásy – což kluci sice obdivovali, ale přece jen si víc vyhráli s hračkami, které si vyráběli sami, protože s nimi byla daleko větší zábava a mohli se přitom patřičně vyřádit: mezi kluky tehdy byla éra tak zvaných „traktůrků" vyrobených z dřevěné špulky poháněných gumičkou. Celý článek...

V době nacistické totality pochopitelně nemohly existovat žádné demokratické organizace pro děti a mládež - s výjimkou prorežimního Kuratoria. Proto rád vzpomínám na starého polenského kněze - pana katechetu ThDr. Poříckého, který za okupace zastupoval P. Vincence Říhu - pozdějšího polenského děkana uvězněného v nacistickém koncentračním táboře Flossenbűrg. „Pan Katecheta“ se v těchto těžkých dobách hodně věnoval malým školákům – zejména ministrantům, kteří se - pokud se pamatuji - v Polné vždycky vyskytovali v hojném počtu. Celý článek...

Anička byla po řadu let nepostradatelnou účastnicí při prázdninovém pobytu seniorů s vnoučaty v penzionu Marianum v Janských Lázních. V roli Krakonoše - vládce Krkonoš zpestřila vždy rozlučkový program zejména dětem, ale i babičkám a dědečkům. Celý článek...

I takové dny jsou... a ten dnešní nebyl jiný. Každý den má dvacet čtyři hodin a každý den by se tak zdál být stejný, ale liší se od ostatních dní tím, že v každém dnu, který nám dává Pán, prožíváme různé chvíle. Chvíle radosti, chvíle bolesti, ale i chvíle plné vděčnosti a posledního rozloučení. Dnes jsem si musela přivstat už o čtvrté hodině ranní, abych stihla pohřeb mé drahé kamarádky, přítelkyně na Facebooku, ale i hodné, laskavé a obětavé ženy Marušky Kristenové. Celý článek...

Vzpomínám na Maruškou Fajglovou a utírám slzy. Nemohu uvěřit... Teď mám i její parte... Vždyť jsme se nedávno setkaly v katedrále Svatého Petra v Římě na národní pouti a generální audienci s papežem Františkem. Celý článek...

Byl jsem tam osobně dokonce dvakrát - pokaždé se zájezdem - po prvé s cestovkou před asi tak patnácti lety, po druhé se skupinou poutníků před - předloni (tím myslím, že to bylo v roce 2016); tehdy jsme tam i přespali. Provázeli nás tam místní řeholníci - premonstráti a díky nim jsme se dozvěděli řadu zajímavostí z dějin tamní premonstrátské kanonie. Celý článek...

Ve dnech 10. - 15. září 2019 jsme s Veronikou Čepelkovou a P. Janem Kunertem prožili překrásnou pouť na Turzovku a Malou Fatru. Byli jsme ubytováni v penzionu u Terchové, v kraji Juraja Jánošíka. Celý článek...

Měsíce letních prázdnin jsou za námi a školákům i středoškolákům se opět otevřely školní brány. Je dobrým zvykem, že ve většině farností se zahajuje začínající školní rok společnými modlitbami za Boží požehnání a vzýváním Ducha Svatého. Nejinak je tomu i v naší sousední farnosti v Liboci. Je přímo symbolické, že letošní první zářijový den připadl právě na neděli, takže školáci šli tentokrát dříve do kostela než do školy - tak, jak by to vlastně mělo být. Celý článek...

V naší farnosti žije úžasná žena. Jmenuje se Eliška Matoušková. Nedávno oslavila devadesát let a její vitalita je obdivuhodná. Málokdy ji zastihnete doma. Celý článek...

Jsou prázdniny a dovolené. Tím pádem jsem ještě míň svým pánem. To vykoukne odněkud nějaká hlavička, která řekne: "Ahoj tati (nebo dědo), tak jsem tady. To jsi rád, že mě vidíš, že?“ Upřímně řečeno, jsem. Ovšem výsledek je pak takový, že se od té chvíle stávám nesvéprávným občanem a plním nejrůznější příkazy a přání mých lidí. Chápu, že o prázdninách si mě děti chtějí ještě víc užít a těší se i na svůj oblíbený sport - surfování v mé peněžence... Celý článek...

Dne 19. června 2019 náhle zemřel v poměrně nevysokém věku 59 let jeden z významných moravských kněží, pater Augustin Ladislav Gazda OSB, převor kláštera benediktinů v Rajhradě u Brna. V devadesátých letech býval duchovním správcem při poutním kostele Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře po dobu několika let - a za tu dobu všem farníkům přirostl k srdci pro svou srdečnou povahu, jadrný humor, ochotu naslouchat a schopnost potěšit, adekvátně reagovat na jakoukoli situaci - i pro jeho nelíčený zájem o farníky všech věkových kategorií, ale především o seniory a jejich problémy. Celý článek...

Před pěti lety skonal jeden z nejvýraznějších příslušníků české řádové provincie Tovaryšstva Ježíšova, otec Josef Cukr SJ. S tímto  výjimečným  člověkem jsem se po prvé sešel ve svých jedenácti letech, když jsem byl primánem staletého Biskupského gymnázia od nepaměti vedeného kněžími Tovaryšstva Ježíšova na poutním místě Bohosudov - dříve známém i jako Mariaschein. Celý článek...

Začátkem června jsme společně s biskupem Josefem Kajnekem prožili nádherné chvíle na pouti do Rumunska a Moldavska. Prohlédli jsme si unikátní byzantské kláštery, historická města i malebný venkov. Celý článek...

V roce 2008, kdy jsme si připomínali 150 výročí narození sv. Bernadety, jsme cestovali jako průvodci jedné poutní skupiny I. vlakové pouti do Lurd. (Bylo nás tehdy takřka 400 českých a asi 300 poutníků ze Slovenska). Měli jsme velké štěstí, že zrovna v naší skupině č. 1 a vagonu č. 1 s námi cestoval biskup Josef Kajnek. Celý článek...

Dne 20. prosince roku 1943 vzlétl poručík Charles Brown se svým bombardérem B 17  F z kimboltonského letiště v Anglii s úkolem bombardovat zbrojní závod na severu Německa... Celý článek...

Je tomu už hodně dávno - bylo to v roce 1947, těsně před vánočními svátky: byl jsem tehdy jedenáctiletý studentík v primě Biskupského gymnázia v Bohosudově, na němž vyučovali pedagogové z jezuitského řádu - a právě se připravovala školní vánoční besídka. Jeden mladý řádový kněz se nás snažil naučit poměrně dlouhou tříkrálovou básničku. Nepamatuji si už jméno jejího autora, zato však si dodnes pamatuji téměř celý její text... Celý článek...

Včera dost pozdě večer se nám nečekaně - jakoby z ničehožnic - s hrozným rachotem převrátila a zřítila se na podlahu kuchyňská zásuvková komoda plná sypkých kuchyňských surovin... Celý článek...

Dne 27. září 2018 obdržel Stříbrnou medaili Senátu 86-letý pan Jaroslav Vrbenský. Za co? Za morální statečnost, kterou prokázal, když byl jako dvacetiletý nevinně odsouzen na 12 let do vězení jako nepřítel státu. Odseděl si plných 11 let, z toho velkou část na uranu, další pak v nejtěžší české věznici Valdice... Celý článek...

V polovině dubna nás známí upozornili na internetové upoutávky na slavnostní „Audienci u císaře Karla I.“, která se má konat v sobotu 28. 4. v zámeckém parku v Brandýse nad Labem na památku poslední návštěvy císaře Karla I. a jeho manželky císařovny Zity v tomto městě (v srpnu 1918) a především vzhledem ke skutečnosti, že v říjnu tohoto roku uplyne celé jedno století od konce osudové první světové války... Celý článek...

Psal se rok 1967, kdy původně tuhý totalitní režim jakoby - i když velice pozvolna - začal ztrácet svůj deptající potenciál; dokonce se občas naskytla určitá, i když velice omezená možnost podívat se za „železnou oponu“, což bylo do té doby cosi neslýchaného! Takovouto možnost ve výjimečných případech poskytovalo členství v tak zvané Vědecko-technické společnosti (VTS), která začala organizovat zahraniční zájezdy pro své členy - ve vzácných případech dokonce nejenom do zemí RVHP! Celý článek...

Dne 15. února oslavil požehnané osmdesáté narozeniny můj bratr pan Ing. Miloš Voplakal, farník řepské farnosti Praha. Když se člověk dožije „kulatého“ věku začínajícího číslicí OSM, určitě se ohlíží za sebe, na svůj dosavadní život. V Tvém případě si Miloši myslím, že skutečně je za čím se ohlížet... Celý článek...

Jedna z povedených taškařic motala se tentokrát okolo buchet. Tvarohových s rozinkami. Ty mají všichni rádi a moje manželka, nejlepší ze všech, dovedla jejich chov v troubě našeho indukčního sporáku k dokonalosti. Celý článek...

Poutní kostel Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře má od letošního Štědrého dne zcela nový, pěkný betlém vyřezávaný z lipového dřeva. Ve skutečnosti má nyní vlastně betlémy dva: ten starší však už dávno není skutečným betlémem kostelním; už mnoho let je ve vánoční čas k vidění v ambitní rohové kapli našeho poutního areálu, kde má své stálé místo. Celý článek...

Loňské Vánoce byly pro naši rodinu trochu tristní nešťastným osudem zavržených medových perníčků, které podivným řízením osudu a mimořádnou cestou, podobnou sibiřské anabázi československých legionářů, doputovaly pod pečlivým dohledem a v blaženém nevědomí mnohých z nás až do temných útrob odpadkového kontejneru... Celý článek...

Vařím rád. Většinou dobře. Vždycky ale moc. Tady pro mě neplatí zásada Méně je někdy více. Prostě, když mám někde napsáno „vraž do toho čtyři vejce,“ vrazím jich tam radši pět a pro jistotu ještě kus uzeného bůčku, aby to líp drželo pohromadě. A tohohle mého kutilství se o víkendu chopili „chlapi v díře.“ Celý článek...

„Až já budu velká, bude ze mě selka. Nebo vysoká komisařka pro využívání energie z černých děr ve vesmíru.“ Poslouchám malou, desetidenní vnučku Veroniku, jak se pokouší o nějaké zvuky, které by nám naznačily, jakou dráhu v dospělosti nastoupí. Celý článek...

Odcházím ze zahrady a manžel mě vyzve, ať se jdu podívat, že mně něco ukáže. Podél chalupy jsme došli ke kvádru narovnaných cihel, na kterých bylo několik starých betonových cihel proti dvěma stromům švestek. Ukazoval na tři dlaždice s peckami od švestek... Celý článek...

Jsou dny v kalendáři, kam nikdo nepřipsal třeba grilování, nebo fotbálek, nebo splátka úvěru, návštěva zubaře či příjezd tchýně. Prostě kolonky jsou pusté a nesličné jako když se duch ještě vznášel nad propastnou tůní. A pak jsou dny, zatržené barevně a doplněné jménem nebo hvězdičkou s datem... Celý článek...

Komunistický režim pronásledoval věřící snad všech církví. Osud našeho pana faráře a později váženého přítele Veselého výletu je typický a osobitý zároveň. Jsme velmi rádi, že jsme se s ním před čtvrt stoletím potkali. Celý článek...

Uplynulý čtvrtek byl skoro tak černý, jako ten neblahé paměti na newyorské burze. Galaktická katastrofa? Ale kdeže. Prostě se jen nedařilo. A olej do ohně ještě přilil nevyžádaný přesun mých oděvů. Abych vysvětlil. Po dlouhá léta jsem si pro ponožky, motýlka a kravatu chodil na známé místo. To leží na  49°28'3.25" severní šířky a 17°5'26.56" východní délky. Celý článek...

Minulý týden zasáhla silná bouřka i oblast, kde máme chalupu. Meteorologové nám specifikovali nový druh vertikálního větru derecho (derečo), díky dokonalejšímu měření a pozorování asi dva roky, získal pojmenování ze španělštiny. Je možné, že se prohnal i naší zahradou... Celý článek...

V pondělí 1. května 2017 je státní svátek. Vydáváme se na duchovně – zdravotní zájezd na Slovensko. Organizuje hradecké biskupství, odbor pro seniory. Celý článek...

Narodil se v Praze r. 1891, takže je to už víc jak stoletý veterán. Člověka napadne, že by měl být dávno po smrti, protože co zásadního může jeden v tomhle věku světu ještě sdělit. Leč opak je pravdou. Žerou ho nejen staří, ale i mladí. Koho? Špekáček. Celý článek...

Vrátili jsme se s ženou ve tři hodiny nad ránem z oslavy narozenin kmotry našich dětí a ulehli ke krátkému, zaslouženému odpočinku. Podle očekávání děti ani kočky nerespektovali naši ranní únavu a obvyklými donucovacími prostředky nám velmi negalantně připomněli rodičovské povinnosti. Celý článek...

...Toto smutné, ale milé dětské představení této Wildovy povídky se asi každému návštěvníku kostela líbilo. Udělalo hluboký dojem i na mne, a tak jsem se rozhodl, že si je pokusím přeložit do angličtiny - tak, jak si je pamatuji - a použít je v seniorském kroužku přátel anglického jazyka. I v tomto našem desetičlenném kolektivu „dříve narozených“ pak měl tento příběh ohlas; přeložili jsme si jej do češtiny a pak opět zpátky do angličtiny - a tuto vyučovací hodinu jsme se už ani nedostali na obvyklá - méně zábavná - gramatická cvičení z učebnice. Celý článek...

V loňském roce jsem oslavil osmdesáté narozeniny, k nimž jsme já a manželka od velké rodiny dostali zcela neobvyklý a nečekaný dar.  Věděli totiž, že mám v podstatě nesplnitelný sen svézt se vysokorychlostní železnicí TGV. Podumali, dali hlavy dohromady a přispěli: děti a také sourozenci s rodinami. A tak koncem letošního března došlo k realizaci toho, v co jsem nikdy nedoufal: k čtyřdennímu individuálnímu pobytu ve Francii: v Paříži s vytouženým jednodenním výletem rychlovlakem z Paříže do Lyonu a zpět. Celý článek...

Dobře si pamatuji, jak při celonárodní pouti do Říma v jubilejním roce 2000 pan arcibiskup Vlk spolu se všemi diecézními biskupy doprovázel tisíce československých poutníků do Vatikánu, jak při společné audienci u nezapomenutelného papeže Jana Pavla II. osobně představoval Svatému otci některé z nich a tlumočil mu jejich slova... Celý článek...

Mám manželku, která miluje děti a zahrádku. Někdy tak činí rovnoměrně obojímu, jindy přilne víc k dětem, následně zase k fialkám. Děje se tak podle toho, jestli jsou cibulky na záhoně v zákrytu a neporušené, nebo jestli žena najde ničivé otisky bot zlosyna (nebo zlodcery) ve zdevastované karotce. Celý článek...

Lidstvo je zvláštní směsice jedinců, většinou na jedné straně něčím obdařených, na druhé o něco zkrácených. Majitelé cirkulárek o tom ví své. Ale o takovém zkracování teď nebude řeč. Spíš se chci zaměřit na obdaření a zkracování duševních mohutností. Celý článek...

Na Vánoce dlouhý noce. Tak dlouhý, že žádné polínko v naší peci rána nedočká. Od úsvitu až do večera se najde vždycky chvilka, kdy mezi nějakou prací pro blaho rodiny odskočím přinést úlitbu řeřavému srdci domova a nasypu do kotle pár špalků jak granule kočkám do věčně hladové misky. Ale noc si žádá větší oběti. Celý článek...

Již 6 let jezdím na u3v do Brna vždy v pátek po 14 dnech s určitými výjimkami. Tak i v pátek 2. prosince. První téma“ Jak žít s nemocným srdcem“ a druhé „Rok milosrdenství“ s brněnským biskupem Cikrlem. Po přednášce jsem šla na vlak 16:38 hodin a chtěla jet do České Třebové, potřebovala jsem stihnout autobus do Litomyšle... Celý článek...

Bylo to v roce 1917 – jen několik týdnů před Vánocemi. Krásné zasněžené krajiny Evropy byly však zohyzděny válkou. Na jedné straně drželo zákopy německé vojsko, na druhé straně proti nim zákopy plné amerických vojáků: byla první světová válka. Celý článek...

Můj tata byl voják. Nebyl ale tankista, ani artista v Armádním Uměleckém Souboru. Byl leteckým mechanikem. Čaroval ve hvězdách hvězdicových leteckých motorů, mazal táhla, kontroloval budíky v kokpitu a dloubal něžně dlaní do vrtule v době mechanické zamilovanosti. Někdy v době jeho námluv s vrtulí zřejmě došlo k zásahu do mé genetické výbavy. Celý článek...

Na severozápadním okraji Prahy - odděleny od sebe  Karlovarskou výpadovkou, žijí dvě farní společenství: v Řepích a na Bílé Hoře. Bělohorští věřící navštěvují kostely obou těchto sousedících farností. Tramvají to však nemají daleko ani do basiliky sv. Markéty při břevnovském benediktinském klášteře a na výběr mají ještě i farnost při kostele svatých Fabiána a Sebastiána v Liboci... Celý článek...

Žijeme se ženou a dětmi celý život na samotě na kopci u hájku a skalního jezírka. Místo velmi vhodné pro romantiku. Méně už pro vycházky s kočárkem. Což je u nás módní doplněk, kterým se zdobíme posledních třicet pět roků. Nejprve s dětmi, pak s vnoučaty. Celý článek...

Chtít po vládci polní kuchyně umělců, aby popsal duchovní i kulturní zážitky poutníků a krásy jejich putování olomouckou arcidiecézí z Valašského království na slovenskou Turzovku prakticky nelze. Je to stejné, jako chtít po kuchaři Napoleona Bonaparta Dunanu Guignetovi, aby detailně popsal situaci na bojišti, když v pozdních nočních hodinách padly první výstřely bitvy u Slavkova ve chvíli, kdy se před Telnicí, kterou střežilo 150 pádských tirailleurů, objevila eskadrona rakouských švališerů, náležející k předvoji 1. kolony podmaršálka Kienmayera. Celý článek...

Zní to skoro neuvěřitelně, ale bylo to tak: Svatý otec se vrátil 27. dubna 1997 z Hradce Králové helikoptérou, která přistála na strahovském stadiónu. Papežská kolona pak projížděla Vaníčkovou ulicí, kde na rohu s Bělohorskou jsem byl právě na chodníku sám jen s naším psem Merci... Celý článek...

Návštěva tchýně a konzumace zeleniny a travin jsou u muže na žebříčku oblíbenosti hluboko pod čarou ponoru. Když si položíme otázku proč tomu tak je, můžeme odpovědět z pohledu hlubinné psychologie, antropologie, z hlediska teologického i evolučního. Celý článek...

Když jsem si při korektuře našeho zpravodaje pročítal článek paní Jany Hanzelové o sv. Antoníčkovi, vybavila se mi na mysl celá řada vzpomínek na moji maminku, která měla sv. Antoníčka ve velké oblibě. Zejména v pozdějším věku, kdy častěji hledala nějakou ztracenou věc, prosila sv. Antoníčka o pomoc a On jí v mnoha případech pomohl. Ze své mladické nerozvážnosti jsem bral maminčiny prosby a pomoc sv. Antoníčka poněkud na lehkou váhu... Celý článek...

Před pár dny Česká televize vysílala dva filmy o vojančení za Čepičky - „Černí baroni“ a  „Tankový prapor“ – kdo by ty dva filmy ještě nikdy neviděl! A možná i vícekrát! Každý, kdo sám kdysi „sloužil vlasti“ si přitom asi vzpomene na své vlastní zážitky z vojny. Celý článek...

Onehdy jsem zaslechla, jak si máma s tátou říkají cosi, jako že budou bio psi. Nebo tak něco. A že na tom teď hodně záleží. Přemýšlela jsem, jací psi jsou ti bio psi. Co je to zač. A proč jsou bio. A jak vznikli. Možná, že jsou to nějací zdravější psi. Co se pěstují venku na zdravém vzduchu a na sluníčku a pijí bio vodu ze studánky. Takový bio pejsek by se mi líbil. Ale klidně by mi stačil i obyčejný. Celý článek...

V rámci pokračující akce „vzdělávání seniorů“ chodíváme spolu se stovkami „dříve narozených“ Pražáků na různé přednášky a kurzy; mimo jiné i na kroužky cizích jazyků. Naše paní učitelka francouzštiny nám nedávno uložila poněkud neobvyklý domácí úkol: každý si měl doma vybrat nějakou rodinnou fotku - ať už starou či třeba současnou - a popsat ji francouzsky - a to ještě tak, aby ten komentář vyšel aspoň trochu vtipně. Tož jsem hledal mezi fotkami a vybral jednu, na níž jsou naše vnoučata - trojčata ve svém líbezném věku... Celý článek...

Vy, kdož jste více či méně nemocni, nezoufejte. Jsou kolem nás lidé, kteří pomáhají a chtějí pomáhat druhým, těm potřebným. Tak, jak jsem za tu krátkou dobu, poznala lidi z HOSPICE SETKÁNÍ, nebojím se nemoci, ani odchodu z tohoto světa. Věřím, že budou stát při mně i s mojí rodinou a budou mi i nadále velkou oporou. Celý článek...

Loni v červenci jsme s hrstkou někdejších bohosudovských spolužáků doprovodili k hraběcímu hrobu v Dymokurech patriarchu rodu Theobalda Děpolda Czernína - a nyní, dvacátého devátého února - tedy jen pár měsíců poté - i dalšího významného spolužáka - Monsignora Pavla Kučeru, laureáta církevních i státních cen, jež mu byly uděleny za jeho desítky let trvající všestrannou pomoc politickým uprchlíkům z komunistického Československa v emigrantském táboře Zirndorf u Norimberka. Celý článek...

...Nakonec přišel dopis z toho úřadu. A když si ho táta s mámou přečetli, tak si spolu o něčem dlouho povídali a byli vážní. A taky se mi zdálo, že máma pláče. Máma říkala, že v tom dopise jim psali, že nemáme ten nárok, jak o něm mluvily hodné sestřičky. Kdybych prý byla postižená, tak nárok mám. Ale protože jsem jen nemocná, když mám tu rakovinu, tak nárok nemáme... Celý článek...

Ještě dlouho po návratu domů jsme vzpomínali na typické londýnské červené telefonní budky, na policisty ve vysokých šišatých přilbách, na archaické taxíky, na Towerský most  a na nezaměnitelnou atmosféru obrovského města nad Temží. Celý článek...

Náš tehdejší poznávací zájezd se konal starým autobusem typu Karosa; (modernějších autokarů tehdy cestovky ještě moc neměly); jeli jsme téměř bez zastávek téměř celý den a noc dlouhatánskou trasou přes Německo do severovýchodního cípu Francie; v Calais jsme se ještě za tmy nalodili na trajekt (podmořský tunel pod Kanálem tehdy ještě existoval pouze na výkresech projektantů). Ale při svítání jsme už uviděli bílé útesy doverské. Celý článek...

Tomáš Holub se asi všem jeví jako velmi schopný a sympatický člověk; všichni víme, že měl již několik významných funkcí, v nichž se plně osvědčil (jak jako vrchní armádní kaplan, tak i jako generální sekretář biskupské konference). Rádi vzpomínáme na jeho zajímavou přednášku pro farníky u nás na Bílé Hoře, takže jsme ho poznali i osobně. Celý článek...

Jsem prý teď slavná, říkala máma. Protože jsem měla svůj koncert, co ho pro mě uspořádali hodní lidé. Nevím, co to je koncert a nevím, co to je být slavná. Tak jsem se zeptala mámy, protože ta všechno ví. Celý článek...

Jmenuju se Ema. Jsem už skoro velká holka. Mám tři a půl roku. Můj brácha Kryštof je ještě malý. Má jen rok a půl. Moc se s ním nedá povídat. Umí jenom ma (máma), ta (táta), pa (pálí) a hu (tma). Celý den běhá po domě, všechno bere a stahuje na zem. Celý článek...

Už jsem za posledních šedesát let svého života zkusil leccos. Vodu z Mrtvého moře, chapadla chobotnice, kopat dvacetimetrovou studnu ve skále. Ale okusit blaho sborového zpěvu mi nebylo nikdy dopřáno. Asi sbormistři věděli proč a mysleli přitom i na blaho posluchačů. Ovšem toto moje panenské nepolíbení zpěvem trvalo jen do letošních Vánoc. Celý článek...

Jsem či nejsem? Tahle hamletovská otázka mě napadla onehdy u přepážky mého peněžního ústavu, když se přepážka naráz změnila na překážku. Věc ta měla prostou příčinu. Chtěl jsem si vybrat část svých peněz, které jsem bance svěřil v dobré víře, že budou opečovávány až do chvíle, než zatoužím něžně stisknout ty ušlechtilé papírky ve své dlani. Celý článek...

Moje maminka, čilý a pracovitý přírodní tvor, tráví od března do listopadu ve svých jedenaosmdesáti letech život na chatě u lesa. Společně s několika kočkami, z nichž některé patří ke stabilnímu kádru a jiné jsou jen dočasné nebo příležitostné vylizovačky misek. Celý článek...

Dne 19. prosince tohoto roku se v plné duševní svěžesti dožívá neuvěřitelných sto let života pan doktor Václav Šťovíček z Bílé Hory. Se svou jen o pár let mladší manželkou paní Věrou, bývalou oblíbenou učitelkou, letos oslavili 68 let manželství. Jeho žena mu vždycky byla pevnou oporou a nejlepším přítelem v každé životní situaci; bez ní a bez pevné důvěry v Boha by se sotva dožil tak krásného životního jubilea… Celý článek...

Drazí přátelé v Kristu Ježíši, s velkou radostí se chci podělit o své zážitky ze Svaté země. Tuto zemi jsem toužila navštívit již několik let, ale až nyní nastala ta pravá chvíle. Přišlo to v době, kdy jsem to moc potřebovala. Celý článek...

U nás doma je to tak, že vstávám o něco dřív než žena, proklopýtám temnou ložnicí a předsíní k pokoji dcer a vzbudím Terezku. Terezka začne nadšeně šramotit, že už je ráno a to je bezva, protože to začíná nový den a to bude zase dobrodružství. Celý článek...

Některé tramvaje československé výroby, dodávané v rámci RVHP do všech větších měst socialistického bloku smíchovskou Tatrou Ringhoffer, n.p.. Na úzkorozchodném kolejišti plavenské městské dráhy se nám poštěstilo vidět i jednu hodně starou, téměř prehistorickou zelenou „šálínu“, (jak Brňáci říkají tramvaji). Celý článek...

Neděli 20. září jsme s manželkou prožili v Mníšku pod Brdy, kde se konalo slavné biřmování pěti dívek z farnosti. Všechna místa v mníšském kostele byla obsazena. Biskupská mše s udílením svátosti biřmování byla velkou a významnou událostí pro farnost a celé okolí. Celý článek...

V neděli odpoledne jsme vyrazili k moři - z Bosny přes hranice do Chorvatska - do přímořského letoviska jménem Gradac. Bylo to jen něco přes hodinu jízdy naším pohodlným autokarem. Projížděli jsme malebnou krajinou: skalnaté hory se tyčí vysoko nad pobřežím a tvoří atraktivní kulisu. Celý článek...

Předně se musím přiznat, že o této plánované pouti jsem věděli už dlouho; nebyl jsem si však jistý, mohu-li si to ještě při svém věku a ze zdravotních důvodů dovolit. Na druhé straně mne cesta na místa, kde se už tolik let zjevuje Matka Boží, velice lákala. Celý článek...

Včera jsem ho po dlouhé době zase potkal. Nemůžu říct, že bych ho nepoznal. Že je to on, to mi bylo jasné na první pohled. I když jsem ho asi naposled viděl jako dítě, protože si nevzpomínám, že bych ho pak někde spatřil. Ale měl jsem z toho setkání obrovskou radost přesto, že mezi námi nepadlo ani slovo. A nejsem si nakonec ani jistý, jestli mě vůbec vnímal. Evidentně měl jiné starosti. Celý článek...

Kdo toto slovo nezná? Rád vysvětlím: sbírání klasů po sklizni, hledání hroznových zrnek po vinobraní. Bible to zakazuje, já to ovšem uvádím jako vysvětlení, že ze své paměti už jen vyškrabávám poslední vzpomínky, jistě někdy zkreslené, popletené a tedy nejisté. Celý článek...

Pře dvaadvaceti lety se v břevnovském klášteře slavilo slavné výročí - tisíc let od založení kláštera svatým Vojtěchem a pražským knížetem Boleslavem II. K tomuto miléniu tehdejší papež Jan Pavel II. povýšil staroslavné benediktinské opatství na arciopatství. Zároveň opatovi kláštera Dr. Anastázi Opaskovi OSB udělil titul arciopata... Celý článek...

Ten den se zapíše do historie. Minimálně rodinné, ale troufnu si říct, že možná i do historie školství. Myslím, že blahé paměti císařovna Marie Terezie by nás jako stvořitel povinné školní docházky ocenila. Možná i nějakým tím Podvazkovým řádem a menším hrabstvím. Celý článek...

Asi třicetičlenná skupina (převážně seniorů) se o prodlouženém víkendu (8. - 10. května) zúčastnila zajímavého zájezdu po krásných památkách kraje Vysočina. Celý článek...

V době mého působení v jednom výzkumáku spadajícího pod Českou akademii zemědělských věd se mi občas stávalo, že jsem dostal za úkol doprovázet zahraniční kolegy po našem pracovišti i po jeho externích filiálkách a polních pokusných stanicích. Obvykle mi přidělili služební auto s řidičem a jeli jsme. Tentokrát jsem doprovázel polského profesora z Wroclawi. Celý článek...

Členové tohoto řádu mají být jistě temperamentní, ale P. Jan Bárta byl trochu více. Říkalo se mu Baptík; jeho řeholním patronem byl sv. Jan Křtitel. Celý článek...

Ta první z nich se jmenuje Vlasta Pastýříková: záměrně píši, že se jmenuje (nikoli jmenovala), protože ona – k radosti všech jejích někdejších žáků - Bohu díky stále ještě žije - a za pár týdnů se dožívá krásných 96 let. Celý článek...

Valdická věznice, nejpřísnější kriminál v Čechách, byla až do Josefa II. klášterem kartuziánů, nejpřísnějších mnichů v církvi. Po komunistickém převratu r. 1948 se do tohoto bývalého kláštera – věznice – ponenáhlu vracel duchovní život, zarámovaný ovšem do pravidel určených nepřáteli církve a všeho duchovního života. Celý článek...

Životní příběhy P. Jana Rybáře SJ na žádost pokračují! V roce 1946 biřmoval na Velehradě olomoucký světící biskup Stanislav Zela. Nabádal nás všechny k věrnosti Kristu a ke statečnosti vůči nájezdům nepřátel. To se ale ještě nic nerýsovalo, byla poválečná euforie, že všechno půjde k dobrému Celý článek...

Přečtěte si zkompletovaný životní příběh P. Jana Rybáře SJ. Celý článek...

S posledním soustem a přivřenými víčky - snad únavou, snad blahem a vidinou hříšného lenošení, se mi osud rozhodl osladit tyto moje páteční stařecké sny. „Říkala jsem Ti, že přijede Anežka?“, zeptala se ze sousedního pokoje moje paní. Oslazování začalo. „Neříkala“, odpověděl jsem sousednímu pokoji a sny začly dostávat trhliny. Celý článek...

V tom únoru 1962 onemocněl biskup Karel silnou chřipkou, já rovněž. Byli jsme přes den sami dva na cele, ostatní v dílnách. Najednou se biskup přestal modlit a obrátil se ke mně s vlídností jemu vlastní: „Jene, chtěl bys být knězem?“ Bylo to náhlé, nečekané; jen jsem mlčky kývnul. „Tak se připrav!“ Celý článek...

V Třinci jsem bydlel na ubytovně s dost drsnými chlapíky. I práce v železárnách byla drsná: měsíčně jeden mrtvý… Z mé party to postihlo dva, Slováky. Celý článek...

V „našem“ hotelu Morava se před zhruba padesáti lety natáčel film „Anděl na horách“ s herci Jaroslavem Marvanem, Josefem Kemrem a Milenou Dvorskou. Měla to být lehká (ovšem prorežimní) komedie pro pobavení, zároveň však propagace odborářské péče o pracující. Tento film nám samozřejmě na hotelu promítali, ale někteří z nás jej nedokázali sledovat až do konce - jednak jsme jej už znali, jednak... Celý článek...

Křesťané žili po roce 1948 ve stále větší nejistotě. Represe postihly pochopitelně nejprve katolíky: byli přece řízeni cizí mocností, Vatikánem! V lednu 1950 byl naplánován a brzy uskutečněn velký monstrproces s 10 řeholníky, z nichž byli 3 jezuité. Celý článek...

Byl tehdy právě čas dovolených, i když počasí v poslední době málokdy přálo pobytu v přírodě - buď byla únavná horka, nebo naopak deštivo, chladno, či prudké bouřky - ale nastávaly prázdniny, kdy děti jezdí na tábory, s rodiči k moři, či k babičkám. Dokonce i důchodci si občas někam vyrazí. Celý článek...

Toto skriptum píši na žádost zájemce z římské Gregoriány. I u nás však je dost zvědavých, jak to vlastně bylo s tou skrytou církví. Stalo se mně několikrát, že jsem dostal otázku o platnosti mého svěcení. Celý článek...

Moje tchýně má astma a čtyři děti. Je to dobrá tchýně. Nedávno oslavila krásných osmdesát sedm. A tam měl úsměvnou pointu příběh, který by se mohl jmenovat „Nesmrtelná tchýně“. Celý článek...

Narazil jsem ráno na zajímavý úkaz uprostřed krajiny plné paneláků, hluku a hektického ranního provozu. Stáli tam on a ona. Na okraji silnice, poblíž rušné křižovatky, kde nebyl přechod. Celý článek...

V posledních dnech žila celá Praha celoevropským ekumenickým setkáním křesťanské mládeže - „poutí důvěry“ - organizovanou mezinárodním hnutím Taizé. Toto setkání trvalo od pondělka 29. prosince do pátku 2. ledna - a zúčastnilo se ho asi třicet tisíc mladých delegátů snad ze všech států Evropy. Celý článek...

Milý Ježíšku! Já vím, že bych se měl stydět, že Ti píšu zase až teď - na Vánoce a na poslední chvíli,  i když dobře vím, že bych Ti mejla mohl poslat občas i přes rok. Jenže Ty sám dobře víš, jak je toho každý den tolik, že vždycky něco ještě nestíhám. Celý článek...

Uplynulé Vánoce vstoupí do dějin naší rodiny jako „Vánoce kolektivní viny“. Medovým perníčkům, které jsou rituální součástí vánočního času v naší rodině, jsem se nikdy nevzpíral narozdíl od kolektivní viny, které jsem se vzpíral vždycky. Celý článek...

Přemýšlel jsem tak onehdy nad budoucností a světlými zítřky. To se stávám něčím jako pračkou na budoucnost, plnou pomyslného Arielu. Bílá bude bělejší, světlé zítřky budou světlejší. Ale zase ne moc, aby barvy úplně nevybledly. Tuto záslužnou práci provádím zásadně ve svém osobním volnu. Ve světnici na kanapi. Buď v sobotu nebo v neděli po obědě. Jak mí majitelé dovolí. Celý článek...

Otázka pro věřícího, pokud má příležitost být biřmován, je nasnadě, ANO! Tak i v Litomyšli, kdy tato nabídka byla dána, již podruhé od listopadu 1989, se rozhodlo několik desítek juniorů a seniorů, zúčastnit se pro seniory roční přípravy, pro juniory, delší. Celý článek...

Manželské setkání seniorů letos proběhlo od 10. do 13. října v Marianum v Janských Lázních. S manželkou jsme se ho zúčastnili poprvé a předčilo naše očekávání po všech stránkách. Skvělá organizace manželů Klimešových i krásné ubytování v klidné části lázeňského městečka. Celý článek...

Verbální komunikace je výsada daná pánu tvorstva a paní domu. Nikdo jiný než člověk nedokáže složit hlásky do slov a slova do věty jednoduché. Celý článek...

V neděli 17. srpna proběhla na Bílé Hoře mariánská poutní slavnost. První mši svatou sloužil - jako host - P. profesor Petr Piťha (který v jedné z prvních vlád po „sametové revoluci“ vykonával funkci ministra školství ČR). Je to opravdu výjimečný člověk s širokým rozhledem. Proto také jeho poutní homilie byla brilantní a skvělá. Celý článek...

Srdečně Vás zdravím z Benátek nad Jizerou a úvodem bych se s Vámi chtěla podělit o mou velkou radost. Někdy v roce 2010 jsem četla v Katolickém týdeníku o možnosti studia na KTF UK - U3V, tedy celoživotní vzdělávání. Byla jsem tím velice oslovena a začala pátrat po podrobnostech. Následně jsem podala i přihlášku. Celý článek...

Ve čtvrtek 26. června si Bůh k sobě povolal svého věrného služebníka Otce Josefa Cukra SJ. Dopřál mu dlouhý, požehnaný život neuvěřitelných sedm a devadesáti let. Tento kněžský život však nebyl žádnou procházkou růžovým sadem. Zažil velmi intenzivně na vlastní kůži dvě tvrdé totality, s nimiž se nikdy nesmířil - a oba kruté režimy v něm spatřovaly nepohodlného člověka. Celý článek...

Po malém bloudění a krátké nechtěné zajížďce (selhala totiž navigace) jsme se přece jen šťastně dostali až na velkolepé poutní místo Vambeřice. Poutní chrám má impozantní průčelí – klidně by to mohla být nějaká obrovitá indická pagoda. Celý článek...

Již jsou to 4 roky, kdy jsme se rozhodovali, zda se pustíme do studia nabízeného MU v Brně. Představa dojíždění 2krát za měsíc na přednášky cca 15 přednášek za semestr a to 4 roky, pokud chceme nakonec zakončit promocí? Docela závazek. Celý článek...

Motto dnešního, svým způsobem svátečního dne, by mohlo znít takto. „Chce se mi spát! Spát se mi chce. Co se mi chce? Spát. Spát se mi co? Chce.“ Říkal svého času před víc jak půlstoletím Král Já I. - Jan Werich v oblíbené pohádce Byl jednou jeden král. A jak se zdá, právě narozený vnuk jde ve šlépějích mého oblíbeného monarchy. I on si může říkat Já První, protože je v našem rodu tesán matrikovými rytci jako Kryštof První. Celý článek...

Tentokrát cílem naší pouti byly kostely severních, resp. severovýchodních Čech na cestě do polského poutního místa Vambeřice, kam se kdysi chodívalo v procesích - a chodila tam prý i legendární babička s vnučkou Barunkou, jak píše Božena Němcová ve svém klasickém díle „Babička“. Celý článek...

Královéhradecké diecézní centrum pro seniory ve spolupráci s cestovní kanceláří Awertravel uspořádalo koncem května zájezd do Arménie. Na programu bylo nejen poznávání hlavního města Jerevanu, ale i mnoho historických klášterů včetně Etchmiadzinu nazývaného „Vatikánem Arménie“. Celý článek...

Hned na počátku mariánského měsíce máje - v sobotu 3. května - hned následující den po velmi deštivém a studeném prvním květnovém čtvrtku a pátku podnikla asi dvacetičlenná skupina bělohorských seniorů pěkný - asi dvanáctikilometrový - výšlap z Dolního Ročova na Rakovnicku do obce Smolnice. Celý článek...

Příběh, o němž píši, se odehrál před více než padesáti lety, ale vstoupil do povědomí celých generací studentů jako jakési "rodinné stříbro" absolventů Vysoké školy chemicko-technologické. Celý článek...

V dobách dřívějšího režimu dostal každý mladý muž v patnácti občanku, v osmnácti volební právo a v devatenácti předvolání k odvodní komisi. Dostavil se na vojenskou správu, doktor mu zaklepal na srdíčko, zkontroloval ploché nohy a pravil: "Schopen!" Celý článek...

Silničáře zaskočí v zimě sníh, obchody s topivem zaskočí na jaře ochlazení. Jak vystrčila hlavu sněženka a bledule, moje maminka zbystřila. Jaro je za humny. A jak se ke květu odhodlal krokus, maminka sbalila ranec, hodila sedlo na koníka a odcválala na chatičku. Celý článek...

Ráda bych se s vámi podělila o několik postřehů z poslední cesty do Thajska a Hong Kongu. Celý článek...

S blížícími se Velikonocemi vzpomínám nejen na úžasnou předvelikonoční atmosféru v Jeruzalémě, centru všeho dění, ale taky na jeden slunečný den z dětství, který se odehrál v naší malé vesnici Ježkovice na Rychnovsku. Celý článek...

Je to už hodně dávno kdy moje ranní hygiena znamenala jít v zimě k pumpě na dvorku a v mrazu se mýt pod tekoucí vodou, někdy teplou i celé čtyři stupně nad nulou. Ale to se rychle změnilo. Celý článek...

V sobotu 22. března jsme si udělali malý jarní výlet bělohorských seniorů - asi jedenáctikilometrový výšlap z Prahy ke zřícenině hradu Okoře, známého z trampské písničky „Na hradě Okoři světla už nehoří, Bílá paní šla už dávno spát…“ Celý článek...

Jsme dvě, Stáňa a já. Jezdíme na celostátní setkání animátorů seniorů do Hradce Králové. Při jednom setkání, po obohacujícím dopoledním programu, jsme šly na oběd do restaurace v Adalbertinu. Volno bylo u řádových sester, pěkně se s nimi povídalo, dozvěděly jsme se, že jsou z Českých Budějovic. Celý článek...

Malý vnuk Samuel znovu dokázal, jak chrabří a vynalézaví jsou muži a za co vše jim civilizace vděčí. O víkendu mi sdělil, že vynalezl, jak se dělá dým. Celý článek...

Víkend byl nakládaný vnoučátky a drobnými, úsměvnými i méně úsměvnými příhodami. Anežka s manželem a dvěma svými bratry zatoužili po tatranských sjezdovkách a tak nabalili automobil lyžemi a proviantem, vnoučátka Samuela a Marínku odložili babičce a dědovi čili mě s manželkou a odjeli za zimními sporty na sjezdovkách. Budiž jim přáno. Celý článek...

Byli jsme děti, měli jsme děti, naše děti mají děti a jsou mezi námi tací, kteří se dočkali dětí jejich dětí. Dítě je tedy fenomén, který je nezaměnitelný s vnímáním života se vším co obnáší. Celý článek...

Los Angeles má svůj Hollywoodský chodník slávy, kde zanechali nesmazatelnou stopu takoví velikáni jako Tom Hanks, Neil Armstrong, Greta Garbo, Elvis Presley nebo Simpsonovi. I my máme doma svůj chodník slávy. Tedy přesněji - futro slávy. Celý článek...

V tuto neděli  jsem byla na velké mši v kostele Povýšení sv. Kříže v Litomyšli. Občas se stalo, že mši navštívil i mladík s krásným a silným hlasem, upoutal zajisté nejenom mne, ale mnoho dalších v zaplněném kostele. Celý článek...

„Na mou duši, na psí uši.“ Takhle jsme se jako děti zaklínali, aby nám bylo věřeno. Ale jak a do čeho se mám zaklínit teď, nejsa už dítě, aby se mi věřilo? Nevím. Asi proto jen řeknu, že fakt nekecám, když potvrdím, že na pouti se dějí zázraky. Tenhle příběh se bude týkat naší manželské pouti. Celý článek...

Hluboký dojem v nás zanechala návštěva impozantního chrámu Zvěstování Panně Marii v Nazaretě a nedalekého kostela sv. Josefa. Na zdech ambitu kolem chrámu Zvěstování jsou votivní obrazy z různých zemí světa - potěšilo nás, že je tam mariánský obraz i z naší republiky i ze Slovenska. Celý článek...

Na vánoční stromeček jsme chodili do „našeho lesa“. Bála jsem se celou cestu tam i zpět, že nás někdo chytí. Zdobili jsme ho skromně. Kolem kmene jsme věšeli červená jablíčka místo baněk.  Celý článek...

„Pojďte k věncovi, pojďte k věncovi“, rozléhá se domem a nezasvěcený posluchač by si mohl myslet, že se místní obyvatelé svolávají do hospůdky k „Vencovi“ na večerní posezení. Není tomu tak. „Pojďte k věncovi!“ Celý článek...

Když naše vnučka Klárka prožívala své čtvrté vánoce a byla plna nadšení ze všech dárků, které nalezla pod stromečkem, najednou se zamyslela a povídá... Celý článek...

V rámci třídílného cyklu o lurdských událostech nabízíme pohled na průběh jednotlivých zjevení (1. a 2. část cyklu), ve druhé části cyklu taktéž uvedeme základní informace o zázračných uzdraveních.

Celý článek je určen taktéž pro českou verzi Wikipedie. Celý článek...

Schylovalo se už k pozdnímu odpoledni, kdy slunko přes věže Petrova nedohlédne na Zelný trh v Brně, aby zjistilo, kolik česneku, hrušek a petržele ještě zbývá v ošatkách trhovců a možná už dnes nebude zkrmeno. Celý článek...

V noci mi do spaní pípl mobil a esemeska prozradila, co jsem tušil, ale s jistotou ještě nevěděl. Teď je ráno, ležím pod teplou peřinou a schválně oddaluji ten okamžik, kdy se vysoukám z postele, se zavřenýma očima přejdu pár kroků k zrcadlu a pak je naráz otevřu. Jsem zvědavý, jak velká se stala proměna. Celý článek...

Po jahodové smršti z babiččiny zahrádky dozrával na jejích záhoncích mladý, šťavnatý hrášek. I zachtělo se dětem zpestřit si jednotvárný melounovo-nektarinkový jídelníček zelenou bobulí a tak jsme vyrazili za maminkou na kus řeči a velkou, hráškovou loupež. Celý článek...

Lákala by vás Sicílie? A jet se dvěma známými? Vyřídíte si formality, zvolíte termín a můžete uskutečnit cestu za poznáním. Celý článek...

Kachličkový panelák mezi šachtami, podle zákona o platbě poplatku v rekreační oblasti šalamounsky označený karvinskými radními jako lázně v panenské přírodě (čehož vzápětí mistrně využije k inkasu nenasytná magistrátní pokladna), se probouzí do vzpomínek zážitků včerejšího dne a stávající syrové reality čtvrtečního rána. Celý článek...

Jako je na vojně přijímač, je podobný proces i v lázních. U vchodu si po dojezdu lázeňského hosta prohlédne rentgenově laskavým zrakem ochranka s pendrekem. Recepční zkontroluje příslušné úřední tiskopisy a do dlaně vtiskne mosazný kód vysněné měsíční blaženosti - klíče pokoje... Celý článek...

Stojí jakoby ledabyle opřené o zeď ve světnici, barvou leštěného dubu připomíná kůži, opálenou v soláriu nebo v Dubaji a klaviaturou vyčnívá do průchodu z kuchyně. Staré vídeňské piano Gloss & Pflug, pamatující slávu rakousko-uherského mocnářství. Celý článek...

Byl jsem svými dětmi vylosován, abych postoupil přes biletářky, šatnářky a uvaděčky až do lóže skvostného Kotěrova kamenného stánku umění v Prostějově a usedl do sametového křesla, kde ve finále líbají člověka múzy. Celý článek...

Od konce čtyřicátých let působil jako regenschori našeho bělohorského kostela pan Vilém Hejduk. Možná proto, že jsem v té době byl ještě školákem, připadal mi náš tehdejší varhaník jako člověk vysoké, mohutné postavy. Byl tehdy sice již dávno v důchodovém věku, ale přesto si ještě uchoval obdivuhodně mužný vzhled. Celý článek...

Řícmanice je vesnička blízko Brna. Tam jsem žila se svou babičkou. Oběma nám bylo dobře. Vařily jsme, na co jsme měly chuť, dělaly jsme věci, které jsme měly rády, tedy spokojenost vládla naším domem. Poklid nám narušoval pouze občasný příjezd mé tety Adélky z Brna, dcery babičky. Celý článek...