16.09.2016, autor: Luboš Nágl, kategorie: Příběhy

Sbohem Živčáková

Sbohem Živčáková
(Pouť za umělce 2016 očima kuchaře)

Sbohem Živčáková

(Pouť za umělce 2016 očima kuchaře)

Chtít po vládci polní kuchyně umělců, aby popsal duchovní i kulturní zážitky poutníků a krásy jejich putování olomouckou arcidiecézí z Valašského království na slovenskou Turzovku prakticky nelze. Je to stejné, jako chtít po kuchaři Napoleona Bonaparta Dunanu Guignetovi, aby detailně popsal situaci na bojišti, když v pozdních nočních hodinách padly první výstřely bitvy u Slavkova ve chvíli, kdy se před Telnicí, kterou střežilo 150 pádských tirailleurů, objevila eskadrona rakouských švališerů, náležející k předvoji 1. kolony podmaršálka Kienmayera. To je pro umělce, žonglující mistrně vařečkou věc takřka nemožná. Napoleonův kuchař by jistě mohl vyprávět, jak připravoval pro císaře jeho oblíbené kuře à la Marengo, ale co se dělo na bojišti, zahaleném mlhou v údolí Velatického potoka, bylo jeho očím skryté stejně jak Hospodin v hořícím keři očím Mojžíšovým. Zatímco duše poutníkova na pouti za umělce stoupala spolu s jásavou modlitbou z jeho rtů vzhůru k nebesům, duše kuchařova se v tu samou chvíli zmítala v hlubokém zoufalství nad nefunkční ledničkou ve farním domě. A slova, splývající z jeho rtů, neměla podobu andělských chval, leč žádala si neodkladné zpovědi a upřímné lítosti kajícníkovy. Pokusím se tedy o skromnou mozaiku pouti očima kuchaře. Mozaiku, skládající se dílem ze střípků jeho poutní křížové cesty a dílem z některých radostnějších zážitků, které ani jemu nebyly odepřeny. Zastavení I. - Pozlovice. Galapředstavení začíná. Poutníci, kteří dorazili, už ví, co je čeká první den. Dostali totiž program. A i když nedostali jídelní lístek, je jim jasné, že nebude chybět ani tradiční segedín. Odpolední adoraci v luhačovickém kostele, doplněnou violovým recitálem, korunovalo milé večerní posezení s generálním vikářem na farní zahradě při světle svící, doplněné krásnou průtrží mračen. Zastavení II. - Jestřabí. Čiže ste husličky čiže a kdo vás tu zanechal? Správná odpověď zní: mistr houslař Dominik Matúšů. Krása jeho houslí v javorem provoněné dílně se ve večerním poeticky-hudebním programu ještě znásobila zvukem valašské muziky a krajového nápoje (o poutní mši v Provodově nemluvě). Zastavení III. - Brumov. Zatímco v duších poutníků zabydlel se po pěti hodinách chůze hložeckým hvozdem a jeleňovskou roklinou nebeský mír, na chodidlech zabydlel se oproti tomu neklid z hrozících puchýřků. Vydatná krmě ale dala částečně zapomenout trmácení slzavým údolím a o zbytek se pak postarala anglická duchovní poezie s hudebním doprovodem a večerní posezení s o. Edwardem Tomczykem. Jedinému kuchaři tak zůstává vzpomínka na Brumov trpká jak Sokratův pohár blínu. Kdesi hluboko v temných zásuvkách orelské kuchyně zůstala totiž pod nánosem prachu nešťastnou shodou okolností navždy pohřbena jeho nejmilejší poutní lžíce. Zastavení IV. - Huslenky. Dolní končetiny poutníků recitují známý žalm „V nohách mám už tisíc mil“ poté, co dokončují celkem dvaadvacátý kilometr středečního putování. Předtím ještě došlo na návštěvu lidečského betléma a setkání s životní poutí kardinála Trochty během návštěvy jeho muzea ve Francově Lhotě. Večer s příchutí gulášové polévky občerstvil poutníky v sále evangelického kostela. Zastavení V. - Nový Hrozenkov. Poutní bojový oddíl vyráží na pět a půlhodinovou výpravu partyzánskou pohraniční stezkou z Halenkova do Hrozenkova v krásných třiceti stupních ve stínu. Po krátkém ztišení nad lečem s moravskou klobásou propuká atraktivní program: prohlídka muzea sklářství, mše sv. v Karolince a poezie sv. Terezie z Lissieux. Jedna perla krásnější než druhá. Přesto bezkonkurenčně vítězí pohled na novou mozaiku kostela P. Marie Karmelské. Na sto metrech čtverečních je dech beroucí mozaika v duchu Marka Rupnika, vytvořená rukama místních farníků. Jestli se někdo chce přesvědčit na vlastní oči, že zázraky se dějí, musí do Karolinky. Nedá se popsat, musí se vidět. Zastavení VI. - Turzovka. Do cíle letošního téměř devadesátikilometrového putování dorazila i ta poslední noha s poutníkem a artrózou. Odměnou za to je nový poutní kostel na hoře zjevení Panny Marie, setkání s jeho charismatickým správcem o. Ondrejem, pohlazení duše poezií Jeremy M. Hopkinse a zažívacího traktu pak speciálním mykologickým gulášem. Zastavení VII. - Sbohem, Živčáková. Noc pod kopulí chrámu s korunou Matky Boží byla pro všechny milou premiérou poutního bivakování a program dne jel už jen na půl plynu. Dopolední mše sv. v kapli na místě zjevení, oční voda z pramene na úpatí hory a procházka slovenskou přírodou byla zakončena lahodným gaspachem jako zlatou tečkou za  letošní poutí za umělce. Sbohem, Živčáková. 

Luboš Nágl

 

Zájezd Rumunsko a Moldavsko

 
Nahoru