02.05.2018, autor: Karel Voplakal, kategorie: Příběhy

Symbolická audience u císaře Karla I. - Rakouského

Symbolická audience u císaře Karla I. - Rakouského

V polovině dubna nás známí upozornili na internetové upoutávky na slavnostní „Audienci u císaře Karla I.“, která se má konat v sobotu 28. 4. v zámeckém parku v Brandýse nad Labem na památku poslední návštěvy císaře Karla I. a jeho manželky císařovny Zity v tomto městě (v srpnu 1918) a především vzhledem ke skutečnosti, že v říjnu tohoto roku uplyne celé jedno století od konce osudové první světové války. Její konec přinesl rozpad a zánik třistaleté Rakouské monarchie a umožnil vznik Československé republiky a dalších nových samostatných států střední Evropy. 

Rakousko-uherský císař František Josef I. vládl od roku 1848 - tedy neuvěřitelných šedesát osm let. Poté, co v roce 1916 zemřel,  nastoupil na rakousko-uherský trůn jeho synovec Karel I. Rakouský. V té době už více než dva roky zuřila 1. světová válka. Proto první starostí  a cílem nového císaře Karla, který žil své křesťanské přesvědčení opravdově, bylo zastavit válečné běsnění. Pokusil se tajně vyjednat separátní mír se státy Dohody, ale Karlovy mírotvorné snahy odhalil a v zárodku zmařil bojechtivý německý „spojenec“ císař Vilém se svou generalitou, takže zničující a zbytečná válka pokračovala ještě téměř dva roky. Císař se všemožně snažil mírnit utrpení civilního obyvatelstva: obnovil ústavní pořádek a činnost parlamentu a v červenci 1917 udělil rozsáhlou amnestii politickým odpůrcům monarchie, mezi nimi i českým politikům K. Kramářovi a Al. Rašínovi. Jeho zásluhou mělo Rakousko jako první země světa Ministerstvo sociálních věcí a Ministerstvo veřejného zdraví, takže v  sociálním ohledu předstihlo všechny státy bez rozdílu státního zřízení – monarchie i republiky. Poslední císař podunajské monarchie blahoslavený Karel I. ve svém mládí v Brandýse vojákoval a na tamní zámek rád jezdíval se svou ženou Zitou; po naší „sametové revoluci“ do Brandýsa s oblibou jezdíval i jeho syn Ota Habsburg. Symbolická „audience u Karla I.“ je uctěním památky posledního panovníka - člověka, který se -podobně svatý kníže Václav na úsvitu českých dějin - snažil žít podle evangelia a být vzorem lidu, jemuž vládl.

Do Brandýsa jsme cestovali autobusem pražské MHD; mohli jsme však také použít zvláštní vlak vedený naleštěnou rychlíkovou parní lokomotivou 475.1 s vysokými hnacími koly,  jíž se pro její výrazně elegantní vzhled říkávalo „Šlechtična“. V zámeckém parku se tísnil velký dav návštěvníků - a mezi nimi bylo občas vidět osoby v historických uniformách. A tu se ozval rachot leteckých motorů a nízko na obloze se objevila dvě letadla - stíhací dvojplošníky z doby 1. světové války, která spolu před zraky stovek diváků svedla „lítou leteckou bitvu“. U brány zámeckého parku se již chystala na  cestu  do Staré Boleslavi historická ekvipáž Kinského čtyřspřeží - a na přehlídkové ploše se už řadily oddíly jednotlivých pluků a praporů v pestrých uniformách. Nastoupené jednotky c. k. důstojnictva na koních, s epuletami a nablýskanými šavlemi, dále oddíly dragounů, hulánů, husarů a kyrysníků- bez koní, avšak se svými polními kaplany, dále příslušníků válečné „kriegsmaríny“ v modrých uniformách námořníků z Terstu a z Kotoru se svým kontradmirálem, skupina polských kozáků i kumánských bojovníků a především řadového rakouského vojska v zelených polních uniformách s bajonety a s přilbicemi podobnými těm, jaké o pár desetiletí později používal Wehrmacht… Některé vojáky doprovázely nejen jejich manželky v dobových kostýmech, ale  i markytánky.  

Zazněla státní hymna v podání vojenské hudby Hradní stráže; následovaly proslovy a zdravice veřejných činitelů města a kraje. A pak přišlo překvapení: symbolické „audience“ se zúčastnili dva přímí potomci císaře Karla I. – pozvání přijali jeho vnuk se svou sestrou. Vzhledem k tomu zazněla i retro - hymna někdejší podunajské monarchie.  Císařův vnuk osobně dekoroval vybrané veterány a organizátory slavnosti. Po přehlídce následovalo slavnostní defilé nastoupených jednotek s plukovními prapory a korouhvemi; kolona vojáků (v uniformách z první světové války, ale i z dřívějších epoch - z napoleonských válek a z bojů proti Turkům)  obešla celý zámecký park a pak byl dán povel k přesunu do Staré Boleslavi. Vojska pochodovala po hlavní ulici, překročila most a zúčastnila se slavnostního položení kytic na památku padlých vojáků u kříže poblíž poutního chrámu Panny Marie v Boleslavi. V bazilice sv. Václava se pak konala audienční mše svatá u Palladia země české a u relikvie blahoslaveného Karla I. Rakouského; kromě generálního sekretáře české biskupské konference P. Stanislava Přibyla koncelebroval rovněž delegát rakouského kláštera v Heiligenkreuz prof. M. Gruber, prezident modlitební ligy císaře Karla I. - a kanovník M. Procházka z kapituly sv. Kosmy a Damiána. Slavnostní mše se zúčastnili oba přímí císařovi potomci. Chrámový sbor „Václav“ mistrně předvedl skladbu „Missa in G“  Franze Schuberta.

Vojensko-historický program pokračoval v zámecké zahradě po celé odpoledne: na programu byly císařské manévry, vystoupení kavalérie, historického dělostřelectva, mušketýrů, šermířské srážky, k vidění byl velký dobový vojenský tábor z různých historických období: z třicetileté války, či vojenské ležení ze Sedmileté války, z napoleonských válek i z rakousko-pruské války r. 1866. Samozřejmě bylo možné vidět i ukázky historických řemesel a využít stánků s občerstvením.

Celodenní program ukončil slavnostní koncert v bazilice sv. Václava (skladby P. J. Vejvanovského, Alessandra Marcelle-ho a Antonína Vivaldi).

Zážitků tedy bylo mnoho; každý si přišel „na své“ a určitě nikdo nelitoval, že „vážil cestu“ do Brandýsa a Staré Boleslavi.

Karel Voplakal

Fotografie - zdroj: Wikipedie

 

Zájezd Rumunsko a Moldavsko

 
Nahoru