Vzpomínka na arcibiskupa Karla Otčenáška

Mimořádně laskavý a pozitivní člověk se široce otevřeným srdcem pro přátelství a vzájemné porozumění... Zavzpomínejte se mnou na legendárního arcibiskupa Karla Otčenáška.

Mé první setkání s arcibiskupem Karlem Otčenáškem proběhlo v Krkonoších o letních prázdninách, když zavítal do domu sester v Albeřicích, kde jsem trávila několik dní po maturitě. Otec arcibiskup přijel nečekaně. Vzpomínám, jak jsem z krkonošských strání přiběhla do kaple, kde jsme se modlili a pak se společně fotili. Další setkání bylo v Hradci Králové. V jeho pracovně jsme hovořili o mém zemřelém prastrýci Janu Zilvarovi - knězi královéhradecké diecéze, který se stal na krátkou dobu jeho spolužákem.

Od roku 2003 jsem měla možnost setkávat se s ním pravidelně na biskupství v Hradci Králové. Na mších, při svátosti smíření a během společných rozhovorů, na besídkách a různých oslavách. Netrvalo dlouho a otec arcibiskup se stal patronem aktivit našeho Diecézního centra pro seniory. Zaštiťoval především celostátní setkání animátorů seniorů a diecézní setkání seniorů. Na obou těchto akcích byl také vždy aktivně přítomen. Když jsem za ním přišla jeho účast na setkáních domlouvat, nikdy neodmítl. Nikdy neodmítl být druhým nablízku.

Pro úvodní stránku webu pro animátory seniorů a seniorské aktivity pan arcibiskup napsal: „Vážení a milí přátelé! Křesťan má být člověkem pro druhé (Boha a bližní) po příkladu Kristově a s milostí Ducha Svatého. Pokoušejme se o to, i s mým požehnáním.“

Drahý otče arcibiskupe, žehnej nám i nadále a buď naší oporou ve snaze být Bohu a druhým blíž.

S vděčností a vzpomínkou

Veronika Čepelková