11.03.2021 16:20, autor: Helena Houdková, kategorie: Příběhy

Vzpomínky na otce Miloslava Šiffela

Vzpomínky na otce Miloslava Šiffela

Během působení otce Miloslava Šiffela v naší choceňské farnosti jsme s ním navštívili nejvýznamnější polské poutní místo Čenstochovou, Krakov a rodné město sv. Otce Jana Pavla II. Wadovice. Bylo to tenkrát náročné stihnout tak daleký výlet za jeden den, ale byli jsme mladší.

Později jsem se dostala k tomu, že jsme s jednou kolegyní z farnosti organizovaly poutní zájezdy. To už otec Šiffel v Chocni nebyl, byl v Hradci Králové a pak v Ústí nad Orlicí, odkud se pak vrátil zase do Hradce Králové a působil ve farnosti Pouchov. Zatím bydlel v kanovnickém domě proti katedrále a v Pouchově dávali do pořádku faru, kam se pak přestěhoval. Ještě když bydlel v Hradci, sháněla jsem duchovní doprovod na dvoudenní zájezd. Náš tehdejší duchovní správce s námi nemohl jet, takže jsem se obrátila s prosbou na otce Šiffela. Přestože měl svých povinností určitě dost, udělal si na nás čas a jel s námi. První společný zájezd byl roku 2004 a bylo to na Chebsko s výjezdem do Německa, kde jsme navštívili klášterní kostel ve Waldsassenu, krásný kostel Kappel u Waldsassenu, a krásný park Eremitage u Bayreuthu. Mši sv. nám pak otec sloužil v poutním místě Loreta ve Starém Hrozňatově u Chebu. Druhý den jsme pokračovali programem u nás (SOOS, Chlum sv. Máří - mše sv. Bečov n. Tepl. - relikviář sv. Maura a ještě kratší zastávka Karlových Varech). To byl náš první společný výlet s duchovním doprovodem otce Šiffela. Od toho roku jsme dělali pravidelně koncem léta v období mezi koncem srpna a začátkem října další dvoudenní zájezdy s jeho doprovodem až do roku 2015, kdy to byl poslední poutně poznávací zájezd. Já jsem se už ze zdravotních důvodů necítila na organizování dalších zájezdů. Jen jeden rok s námi otec nemohl, takže jel náhradník.

Ještě bych zmínila jména poutních míst, která jsme navštívili a vždy jsem se snažila zajistit abychom mohli mít mši sv. na poutním místě: Bor u Tachova, Mariánské Radčice, Bavorov, Dobrá Voda v Novohradských horách, Loučim, Milavče, Kájov, Lomec, Mariánský Týnec, Sepekov, Římov, Filipov, Hejnice, Horní Police, Dobrá Voda u Českých Budějovic. Při posledním zájezdu to byl Květnov a Dolní Ročov, nevím, jestli jsem vyjmenovala všechna ta místa. Vždy asi měsíc po zájezdu jsme si udělali setkání v Chocni, nejčastěji na faře. Otec vzal zařízení k promítnutí fotografií, promítl svoje fotky a od roku 2007 i moje, a zájezd jsme si připomněli. Přijel kdo mohl.

Musím ještě zmínit, že otec měl při každé naší poutní mši sv. krásná kázání a také nemohu zapomenout jak nás v autobuse při přejezdech bavil vtipy, kterých měl v zásobě dost a dost. Z farnosti Pouchov s námi také jezdilo několik farníků.

Také bych se zmínila, že náš choceňský farní sbor asi 2x nebo 3x přijel do Pouchova zazpívat při mši sv. A po mši sv. nás vždy na faře výborně pohostili.

Helena Houdková

 

 

 

Zájezd do nádherného Tyrolska

 
Nahoru