05.12.2013, autor: Jan Jankovič, kategorie: Příběhy

Zjevení Panny Marie v Lurdech - 1. část

Zjevení Panny Marie v Lurdech - 1. část

V rozmezí 11. února do 16. července 1858 mělo docházet k 18 zjevením Panny Marie tehdy čtrnáctileté dívce Bernadettě Soubirousové v malé jihofrancouzské obci Lurdy, v podhůří Pyrenejí.

Průběh prvního zjevení

Dne 11. února 1858 Bernadetta Soubirousová, sestra Toinetta a přítelkyně Jeanne Abadiová šly hledat (sbírat) dřevo a další věci, které je možné zpeněžit. Toho dne se vydaly na veřejný pozemek daleko za obec. Dostaly se až k soutoku mlýnského náhonu řeky Sávy a Gávy. Na této rovinaté písčině se Bernadetta opozdila. Obě dívky byly již na druhém břehu náhonu Sávy. Když je chtěla dostihnout přebrozením koryta, uslyšela dvakrát zvuk připomínající hřmění, a tak přehlédla přes louku (směrem k soutoku, odkud zvuk přicházel) na druhou stranu řeky Gávy ke křovisky zarostlé skále, zvané Massabielle. Všimla si, že se ve výklenku skály rozzářilo ohromující světlo obepínající postavu nádherné mladé ženy oblečené do bílých šatů s modrou páskou (šerpou). Přes hlavu natažený dlouhý závoj a u každé nohy se objevila jedna růže. Ruce sepjaté k modlitbě, růženec visel mezi loktem a zápěstím. Dívka byla z počátku ohromena a ochromena tak, že se nemohla přinutit k ničemu. Až po chvíli se dokázala pokřižovat a díky tomu z ní opadla nejistota. Klekla si a začala se modlit růženec – poté Panna Marie pokynula, aby k ní přistoupila blíže. Bernadetta se ale neodvážila, tak zmizela.

Průběh druhého zjevení

Těsně po prvním zjevení se Bernadetta přiznala ke svému zážitku sestře a své kamarádce, které byly s ní sbírat dřevo. Toinetta, i přes slib mlčenlivosti daný Bernadettě, vše oznámila doma matce. Ta označila vše za výmysl a zakázala dívce chodit do míst Massabielle. Avšak již 14. února 1858, po perném přemlouvání, dostala od rodičů souhlas k dalšímu navštívení místa zjevení. Sestry a spolužačky šly s ní. U jeskyně se Bernadetta opět spojila s bytostí, kterou označovala slovem "Aqueró" (v překladu "ono" nebo "tamto"). Při modlitbě se dostala do hlubokého transu. Kůže na obličeji se jí natáhla tak, že vypadala průsvitně, až vznikal dojem, že z ní vychází záře. K tomu se ještě mírumilovně usmívala. Z jejího stavu ji ani neprobralo padající kamení ze skály, které z legrace svrhla její přítelkyně Jeanne a až místní mlynář, který byl posléze přivolán, ji po delší námaze dostal ze skalního výklenku do svého stavení, kde si ji vyzvedla její matka Louisa Soubirousová. Definitivně ji zakázala navštěvovat Masabielle.

Průběh třetího zjevení

Zprávy se však rychle rozšířily a za dva dny Bernadetta dostala za úkol od bohaté paní Milhetové, aby si nechala na kus papíru napsat jméno záhadné paní. Myslela si totiž, že se jedná o ducha její nedávno zesnulé spolučlenky Mariiných dětí, protože oděv, který žena měla na sobě, se shodoval s hábitem tohoto laického společenství. Díky tomu Bernadetta dostala povolení od matky navštívit potřetí skalní útvar v doprovodu paní Milhetové a její důvěrnice Antoinetty. Vydaly se tam 18. února 1858 časně zrána. U výklenku zapálily svíčku, klekly si a začaly se modlit. Když se zjevila Panna Marie (viděla ji jen Bernadetta), tak se odmítla podepsat na papír s tím, že to není nutné. Sdělila jí ale, že by si přála, aby sem docházela přesně patnáct následujících dní, protože by se ráda s ní setkávala. Dívka jí slíbila, že její přání dodrží.

Jan Jankovič

 

Zájezd Rumunsko a Moldavsko

 
Nahoru