Habemus Papam - máme papeže!
Čtvrtek dne 8. května byl dnem přímo nabitým událostmi: oficiální oslavy konce nejstrašlivější války v dějinách, nazývané "Druhá světová" probíhaly hlavně v Plzni i v dalších západočeských městech osvobozených americkou armádou pod vedením legendárního vojevůdce George S. Pattona. Oslav se tentokrát osobně zúčastnila jeho vlastní vnučka a také dnes už snad poslední žijící voják z jeho vojska.
Tentýž den jsme se dozvěděli smutnou zprávu o úmrtí osm a sedmdesátiletého oblíbeného herce Jiřího Bartošky, který od svého dětství hrával sympatické představitele ve spoustě filmů - a celá tři desetiletí suverénně "kraloval" jako světoznámý prezident karlovarských filmových festivalů.
8. květen letošního roku je však pro půldruhé miliardy katolíků i pro většinu lidstva nezapomenutelným dnem především proto, že ve vatikánské Sixtinské kapli byl už druhý den po zahájení konkláve zvolen nástupce nedávno zesnulého papeže Františka, aby po něm jako 267. papež zasedl na Stolec svatého Petra a řídil celosvětovou Kristovu Církev. Od středy jsme téměř celé dva dny proseděli před televizí Noe, která nepřetržitě vysílala o všem, co souviselo a souvisí s každou papežskou volbou. Museli jsme obdivovat P. Víchu i jeho kolegyni- moderátorku z televizního studia Noe, kteří byli po celé dva dny na nohou a přitom dokázali velmi přívětivým a profesionálním způsobem odpovídat na nekonečné otázky televizních diváků a soustavně komentovat současné dění po oba dny plné napětí a očekávání i zprostředkovat dostupné přímé přenosy i videozáznamy z míst tohoto nezapomenutelného dění, navazovat kontakty s těmi, kteří byli přímo "u toho" i s dalšími, kteří měli k tomu co říci. Myslím, že nejen pro oba televizní moderátory, ale i pro diváky na Svatopetrském náměstí i u televizních a počítačových obrazovek -a samozřejmě především pro kardinály-voliče - bylo svým způsobem štěstí, že tato světodějná událost a s ní spojené očekávání plné napětí netrvalo déle než necelé dva dny. Byl to skutečný zpravodajský maratón.
Bylo velmi zajímavé sledovat defilé víc než sto třiceti kardinálů z celého světa do Sixtinské kaple; možná nejednoho z nás napadlo: Škoda, že mezi nimi tentokrát není žádný z naší vlasti, že pražská arcidiecéze nemá v současnosti svého tradičního zástupce mezi kardinály voliči a volitelnými! To se snad brzy změní po nástupu tohoto nového papeže, jemuž Praha není "velkou neznámou", který ji již před svým zvolením mnohokrát navštívil ve funkci nejvyššího světového představeného řádu Augustiniánů, kteří v Praze mají svůj konvent při chrámu sv. Tomáše na Malostranském náměstí.
Kardinálové jednotlivě složili v Sixtinské kapli svou volební přísahu celoživotní mlčenlivosti o průběhu konkláve, biskup-ceremoniář přísně zavelel: "Všichni nepovolaní opusťte shromáždění!"- a brána Sixtinské kaple zapadla... Volitelé uvnitř osaměli- a nikdo z nich asi netušil, jak dlouho volba potrvá; podle tradice se obvykle volívalo čtyřikrát denně- a rozhodující poslední skrutínium hlasů by mohlo nastat třeba až za hodně dlouho... V historii prý byl jednou papež zvolen až po třicátém sčítání hlasů! Venku na Svatopetrské náměstí se mezitím postupně shromažďovaly a tísnily desetitisíce modlících se poutníků i turistů a zvědavců, často mávajících prapory své vlasti. Podle kvalifikovaných odhadů italské policie se počet lidí na Svatopetrském náměstí vyšplhal na cca čtvrt miliónu. Všichni pokukovali po tom nejsledovanějším komínu obklopeném racky, kdy se už ukáže dým- aspoň ten černý, který dokazuje, že tam uvnitř se již "něco děje". Na ten vytoužený bílý kouř si však diváci museli počkat až ve čtvrtek, kolem osmnácté hodiny. Náměstím zaburácel spontánní potlesk jako projev radosti, že se tak brzy dočkali- jenže kdo byl vlastně zvolen? Je to zástupce evropských církevních obcí, či jiných kontinentů? Bude mít pleť Afričana či Asiata, zástupců krajů, kde je Církev nejvíce pronásledována? A jaký směrem se bude ubírat jeho pontifikát? Bude kopírovat některého ze svých předchůdců, anebo uskuteční svou vlastní, svébytnou cestu směřování světové Církve?
Konečně se opona na balkóně baziliky rozhrnula a vystoupil jeden z kardinálů pověřený oznámením: "Anuntio vobis gaudium magnum! Habemus Papam!" (Oznamuji vám velikou radost! Máme papeže!") Oznámil i jméno, které nový papež přijal: Leo (Lev) XIV., nebylo však dobře rozumět papežovo příjmení, a tak jsme toho stále moc nevěděli. Trvalo ještě nějakou dobu, než se Svatý Otec objevil s Kristovým pozdravem: "Pokoj vám!" Po modlitbě a krátké homilii pronesl své první papežské požehnání "Urbi et Orbi" ("Městu a světu") spojeném s plnomocnými odpustky.
Nyní už asi všichni víme, že původem je Severoameričan narozený v Chicagu, že jeho rodiče jsou Francouz a Italka, že vystudoval matematiku, že se však dodatečně rozhodl pro duchovní dráhu, že vstoupil do řádu sv. Augustina, že se jako biskup dlouhodobě ujal péče o chudé v jihoamerické Peru a přijal peruánské občanství, že jako představitel augustiniánského řádu prováděl vizitace jejich komunit po celém světě- a že (jak už bylo zmíněno) asi desetkrát navštívil i Prahu.
Komentátoři se nyní předhánějí v odhadech, jaký bude jeho pontifikát; upozorňují na to, že na rozdíl od všeobecného očekávání nepřijal jméno Pius XIII., ani Jan XXIV., ani Jan Pavel III. či Benedikt XVII., ani Pavel VII. - ani František II., jak bylo tipováno - že totiž zřejmě nehodlá kopírovat, ale řídit Církev podle svého nejlepšího svědomí, podle vůle Boží, pod vlivem Ducha Svatého.
Modleme se za něj, aby vždy smýšlel i konal jen k větší cti a slávě Boží a k prospěchu Církve i celého lidstva!
Pro web Simeon zapsal Karel Voplakal
