01.12.2020, autor: ​Jiří Vojtěch Černý, kategorie: Homilie

Změnit své smýšlení

Změnit své smýšlení

Iz 11,1-10

Úterý po 1. neděli adventní

Vím, že se budu opakovat, leč připomenu, že slovo ADVENT, z latinského ADVENIO, znamená PŘÍCHOD. A že se jedná o příchod našeho Pána Ježíše Krista, jednak v čase, při jeho narození; jednak na konci časů, kdy přijde v moci a slávě, aby soudil všechny národy, které se k němu shromáždí.

Dnes nám prorok Izaiáš ve svém vidění odhalil skutečnost prvého Kristova příchodu. Slyšeli jsme známou předpověď o tom, že: „Vyrazí ratolest z pahýlu Jesse, vypučí výhonek z jeho kořenů, spočine na něm Duch Hospodinův…“

Izraelský národ byl nejednou přirovnán k vzrostlým stromům, k libanonským cedrům, k olivovému háji, k nádherné zahradě. Když píše Izaiáš toto své proroctví, je ovšem slavné Davidovo království rozdělené: severní Izrael je vyvrácen a judské království skomírá. Namísto vzrostlých stromů, jakoby zbyl jen pokácený les, plný pahýlů. Avšak, i pahýl může mít ještě živé kořeny! A právě z jednoho z pahýlů Izraele, z jednoho navenek bezvýznamného betlémského rodu Jesseova, vyrazí nový výhonek. Vypučí z jeho kořenů, obrazí, zazelená se, vyroste v nový strom, bude dárcem nového života. Nesmí nám uniknout jedna podstatná skutečnost. Jesse, byl otcem největšího z Izraelských králů - Davida. Jestliže však vyrazí ratolest z pahýlu Jesse, není to zásluha lidské moci Davidovy, ale zásluha vyplněného slibu, který Hospodin králi Davidovi dal. Slibu, že navěky upevní jeho trůn.

Že nepůjde jen o zrození jednoho z mnoha panovníků, ale o samého Mesiáše, vyplývá z plnosti Darů ducha, kterými bude obdařen. Dary Ducha měli mnozí Kristovi předchůdci, charismatičtí vojevůdci, soudci Izraele, kněží, proroci, i samotný král David. Zde se ale hovoří o tom, že dar ducha bude dán tomuto zaslíbenému Davidovu potomku v plné míře. Obdrží: „ducha moudrosti a rozumu, ducha rady a síly, ducha poznání a bázně před Hospodinem“ (do plnosti darů se přidává sedmý - dar umění, aby se naplnilo číslo plnosti a věčnosti). Přislíbenou plnost darů Ducha, bude mít podle předpovědí Písma, jedině Mesiáš. Izaiáš tedy zdecimovanému vyvolenému národu předpovídá naplnění Hospodinova slibu o tom, že svému lidu sešle Mesiáše. Panovníka naprosto spravedlivého, který, opět cituji: „nebude soudit podle zdání očí a podle doslechu, ale podle spravedlnosti a práva“. Mír a pokoj, který za jeho panování nastane, bude podobný ztracenému ráji, kde „vlk bude přebývat s beránkem, pardál si lehne vedle kozlátka, kráva se bude pást s medvědicí, lev s býkem bude řezanku žvýkat… Dítě si bude klidně hrát s divokými zvířaty a pohladí jedovatou zmiji a štíra“ a - nic se mu nestane. Za panování slíbeného krále nastane mír, pokoj, vzájemné bratrství a rovnost, kdy nikdo nebude nikomu škodit!

Když se dnes podíváme okolo sebe, vidíme, že nežijeme v ráji, ale spíše v předpeklí, kde člověk člověku je vlkem, kde vládne zákon džungle a lež se vysmívá pravdě, láska je ušlapána násilím. Znamená to tedy, že se prorok Izaiáš mýlil? Nikoli. To, co prorokoval, se skutečně stalo. Pán, Mesiáš, skutečně přišel a před našima udivenýma očima rozvinul velkolepý plán na realizaci takového nového světa. Nenadarmo přece říká: „Přiblížilo se království Boží“ - už je nadosah, už je ve vás - ale musíte se obrátit, změnit své smýšlení a věřit, věřit evangeliu, věřit ve mně, věřit i v to dobré, co je ve vás. To je vlastně jediná podmínka - přijmout víru v Pána Ježíše, v tuto ratolest z pahýlu Jesse.

A budeme-li mít tuto víru, pak jednou zažijeme naplnění tohoto nebeského ráje. Pán své sliby, narozdíl od nás, lidí, plní!

Jiří Vojtěch Černý

 

 

 
Nahoru