27.04.2020, autor: ​Jiří Vojtěch Černý, kategorie: Homilie

Záludný koronavirus nám odhalil mnohé "anděly"

Záludný koronavirus nám odhalil mnohé "anděly"

Sk 6,8-15

Pondělí 3. velikonočního týdne

V sobotu jsme se poprvé setkali ve Skutcích apoštolských s jáhnem Štěpánem. Ustanovení jáhnů, vzniku této instituce služebníků církve, předcházelo velké nedorozumění a sváry v samém jádru první, apoštolské církve, v Jeruzalémě. Příčina, navenek banální, ale my lidé jsme stále stejní, jsme velmi citliví na to, jsme-li obětí nějaké nespravedlnosti, křivdy, bezpráví; dokonce i pouhé kritické slovo a zlehčení se nás velmi citlivě dotýká. (A naopak, jsme docela „produktivní“ v páchání nespravedlivosti „těm druhým“ – ale o tom mluvit nechci, byť by bylo o čem.)

V prvotní církvi vznikne problém: ženy z helénského prostředí se cítí být znevýhodňovány, odstrkovány a upozaďovány, když jde o rozdělování jídla, které všichni přinesli ke společné večeři Páně – předchůdkyni našich agapé, naší Eucharistické hostiny. Není třeba se touto záležitostí po staletích zajímat, důležitější je nepřehlédnout, jak ji apoštolové – první biskupové křesťanské církve vyřešili a jaké z ní vyvodili důsledky. Na základě společné volby a po modlitbě, ustanovili prvních sedm jáhnů, těchto služebníků stolu Páně, aby se starali o spravedlivé dělení pokrmů večeře Páně, aby z ní roznášeli potřebným a nemocným s tím, že oni sami se budou věnovat tomu nejdůležitějšímu, tj. službě slova, modlitbě, vedení svěřených duší. (Jak byli moudří – rozeznali, co je jejich úkolem, co je prioritou jejich služby – i tady se máme od nich čemu učit). Touto situací se zabývalo prvé čtení v sobotu. (My jsme však slavili svátek sv. Marka, a proto tuto lekci mnozí neslyšeli.)

Dnes už vidíme jednoho ze sedmi ustanovených jáhnů – Štěpána, v akci: „Štěpán, plný milosti a síly, dělal mezi lidem velké divy a znamení.“

Kdokoli přesahuje šeď průměrnosti, kdokoli vyniká nad ostatní, je vždy odměněn zlobou, záští, nepřejícností a závistí, a to vše úhledně zabaleno do křivých nařčení a pomluv. Nejinak tomu bylo i u Štěpána. Synagóga propuštěnců, lidé přibyvší do Jeruzaléma z Alexandrie, Kilíkie a ostatních krajů, plni závisti nad Štěpánovou oblibou (známé, a smutně pravdivé úsloví: „úspěch a obliba u lidí se neodpouští“) začnou proti němu poštvávat druhé. Sami jsou na jeho věcné argumenty, na moudrost pramenící z Ducha sv. krátcí, tak si vypomohou lží, nespravedlivými nařčeními a pomluvami. A dosáhnou svého, protože lež a zlo má vždycky jakoby navrch (i když ne v posledku, ale kdo si dá práci a čas s tím, hledat pravdu, jít k pramenům, naslouchat více názorům a svědectvím.) Lež se vždycky tváří příjemně, podbízí se, zatímco pravda bývá umlčována, vysmívána a potlačována – opět, nic nového pod sluncem.

Nakonec, jak se dalo i očekávat, Štěpánovi odpůrci dosáhnou svého a pomocí křivých obvinění dostanou Štěpána před Veleradu. Tím je Štěpánův ortel zpečetěn, co lze očekávat od zkorumpovaných velerad, parlamentů a vlád?

Dnešní úryvek zakončím připomenutím poslední věty, kterou jsme slyšeli: „Všichni, kdo seděli ve veleradě, upřeně se na něho podívali a viděli, že se jeho tvář podobá tváři anděla.“

Pravda, láska, obětavost, spravedlnost jsou „andělské“ vlastnosti. A jejich nositelé, obětaví služebníci, láskyplní pečovatelé, milosrdní Samaritánové dnešní doby; ti, kteří i dnes jsou často terčem pomluv, odráží ve svých tvářích také cosi andělského. Je však třeba se dobře dívat. Ti opravdoví „andělé všedních dní“ se nederou do popředí, nestaví svoji obětavost na odiv, právě naopak. Ale, máme-li nezaujatý zrak, nezmanipulovaný rozum kartáčem lží a pomluv médií i tím, co „jedna paní povídala“ a „co mi Máňa poslala po internetu“, pak můžeme zahlédnout i ve tvářích těch vysmívaných obětavců kolem nás, cosi andělského.

(Díky Bohu, je jich stále ještě dost. Poslední doba, kdy kolem řádí záludný koronavirus, nám mnohé „anděly“ odhalil. A také nám mohl dát poznat – budeme-li chtít vidět – kdo se za „anděla“ jen vydává a přitom je plný lží, sobectví a na neštěstí druhých si jen honí svoji kariéru, plní vlastní kapsu a loví dušičky voličů. Nenechme si, prosím, nechat vnutit lži křiklounů. Skuteční andělé, ti mlčí a stojí v pozadí.)

Jiří Vojtěch Černý

 

 

 
Nahoru