25.11.2020, autor: ​Jiří Vojtěch Černý, kategorie: Homilie

Vytrvejme v dobrém

Vytrvejme v dobrém

Zj 15,1-4

Lk 21,12-19

Středa 34. týdne

Evangelium, které jsme právě slyšeli, nás příliš nepovzbudí a nepotěší. Vždyť v něm Pán Ježíš slibuje těm, kteří mu zůstanou věrní, jen samé pronásledování, ústrky, soudy a vězení. Tohle přece není perspektiva, o jakou bychom stáli. Jenomže. Kristus není reklamní agent, aby sliboval laciné a lákavé, nemožné a nepotřebné. Nebalí skutečnost do růžového papíru, ale ukazuje na pravou hodnotu věcí. Říká, že být věrným Bohu, víře, svému přesvědčení, nás sice bude mnoho stát, ale že On sám nám dá prostředky, s nimiž můžeme svou víru uchovat a všechny překážky překonat. „Já sám vám dám výmluvnost i moudrost, které nedovedou odolat ani odporovat žádní protivníci. Ani vlas z hlavy se vám neztratí. Vytrvalostí zachráníte svou duši.“

Tímto příslibem se už myšlenkově dostáváme k prvému čtení z apokalypsy sv. Jana. I ona mluví o věrných - to jsou ti, kteří stojí u křišťálového moře, ti, kterých se nedotknou žádné rány trestajících andělů. Protože oni: „zvítězili v boji se šelmou, její sochou a číslem ďáblovým“. Šelma, její socha a číslo, to byly pojmy, které byly nejspíš srozumitelné těm, pro které kdysi sv. Jan svou apokalypsu psal. My si dnes můžeme pod vlivem dnešního doby dosadit všechno povrchní, světské, sobecké, nelidské, tyranské a bezduché; všechno to, co nám okolní svět a jeho mocní tak vehementně vnucují. Všechno, v čem není úcta k Bohu a láska k člověku. A to kolem nás převládá. Od tržního hospodářství, přes vlády všech totalit, ateismus i hédonismus, po všechny války a násilí, co jich na světě jenom je. Tomu by žádný z věrných Božích služebníků neměl přitakat a sloužit. Ale naopak, měl by zachovat věrnost Kristu, který je pravda a láska sama. Tedy všemu, co je pravdivé, spravedlivé, laskavé a pokojné, mírné a ušlechtilé. Zkuste žít čestně, poctivě a spravedlivě a uvidíte, kolik dosavadních přátel se rázem stane vašimi nepřáteli. Kolik lidí o vás prohlásí, že jste nemožní, blázniví, fanatičtí a nesnesitelní. Tento svět, který si libuje ve tmách (v lepším případě příšeří) nesnáší důsledný život podle evangelia a Božích přikázání – protože on jej usvědčuje z jeho nepravostí. Svět a děti tohoto světa nám nebudou tleskat. Naopak, budou nás pronásledovat a nenávidět. Tak tomu vždycky bylo, je a bude. Co však nám říká Kristus v závěru dnešního evangelia? „Kdo vytrvá do konce, zachrání svou duši!“

Svět nás může obrat o všechno, naši nepřátelé nás mohou připravit i o život. Ale duši nám vzít nemohou! O tu se můžeme připravit jenom my sami. Nic nemá větší cenu, než naše spása. Vytrvejme proto v dobrém až do konce, abychom zachránili svou duši a dosáhli spásy!

Jiří Vojtěch Černý

 

 

 
Nahoru