18.05.2020, autor: ​Jiří Vojtěch Černý, kategorie: Homilie

Vydávat autentické svědectví

Vydávat autentické svědectví

Sk 16,11-15

Jan 15,26-16,4

Úterý 6. velikonočního týdne

Začátek dnešního úryvku ze Skutků apoštolských vyznívá jako průvodce cestovní kanceláře, slyšíme o zastaveních na apoštolské cestě sv. Pavla: Troada, ostrov Samotraké, Filipi. Když ovšem uvážíme, že jde o stovky kilometrů a že apoštolové putovali vesměs pěšky – žádná dovolená s polopenzí, ale nebezpečné cesty plné nástrah a úkladů, hladu, pronásledování, a bezpráví. Dnes však je čeká přeci něco málo oddechu a odpočinku.

Ve Fillipech hledají v sobotu modlitebnu, aby využili běžné praxe – dát příchozím slovo a oni tak mohli hlásat radostnou zvěst evangelia. Modlitebnu sice nenaleznou, ale potkají se ženami a tak začnou hlásat slovo o Kristu jim. (Tím předběhnou praxi evangelizace o více než tisíciletí, při hlásání evangelia byli oslovováni vždy nejprve muži.) Ženy jsou daleko citlivější a vnímavější než muži, nehledají žádná rozumářská pro a proti, přijmou křest a nabídnou Pavlovi a jeho spolupracovníkům své služby, jídlo a jedna z nich, Lýdie i pohostinství svého domu. (Věřím, že po všem pronásledování, bičování, kamenování a nejrůznějších útrapách si rádi odpočinuli. Nezůstali však dlouho, načerpali sil a pokračovali v apoštolských cestách.)

K hlásání evangelia nezbytně patří pronásledování, ústrky, bezpráví. O tom mluví Ježíš ve večeřadle ke svým apoštolům. Ale hned vzápětí, po výčtu všeho, co je čeká, jim slibuje pomocníka, nad jiné potřebného. Ducha sv. Přímluvce, Ducha pravdy. Toho, který jim bude Rádcem, Učitelem, který je naučí všemu, čemu neporozuměli za Kristova života. Toto „doučování v apoštolátu“ ovšem nebude zadarmo. Odměnou bude učedníkům pronásledování. Ale i v něm jim bude Duch svatý Obhájcem a Utěšitelem. Včera jsme mohli v evangeliu slyšet krásnou útěchu z Kristových úst: „Nenechám vás sirotky.“ Nenechám vás osamělé a bez pomoci. Sešlu vám toho, který vám dá vše potřebné, který bude s vámi a na koho se budete moci spolehnout. Ducha svatého.

Kvapem se nám blíží Letnice, onen přelomový okamžik v dějinách církve, kdy Duch svatý promění srdce apoštolů, naplní je odvahou a vybaví potřebnými slovy. Sesláním Ducha sv. vrcholí velikonoční doba. On naplnil apoštoly vším potřebným a vybaví také nás. Ovšem, je třeba nejen o jeho pomoc a dary prosit. Je hlavně zapotřebí chtít s ním spolupracovat. „Vydávat svědectví“, jak říká dnes Ježíš. Budeme-li chtít vydávat svědectví bez Ducha sv., budeme jen prázdnými mluvky. Nebudeme v posledku mluvit o Kristu, ale jen o sobě samých. (Těch, kteří mají ústa plná Krista a lásky, ale ve skutečnosti mluví jen o sobě, těch je v církvi, žel, víc než dost.) Autentické svědectví, které druhé zapálí pro Krista, je možné vydávat jen svým životem s Kristem a v Duchu sv. Ono totiž zapalovat srdce druhých, aniž by naše srdce hořela, nelze. Prosme proto, abychom nebyli „čadícími oharky“, ale hořeli plamenem Ducha sv. Abychom žili v Duchu a v Pravdě.

Jiří Vojtěch Černý

 

 



Zájezd do Slovinska

 
Nahoru