Udělejte jí radost!

Komu? No přece Ježíšově Matce, a to nejen v  máji, ale vždycky, když jdete ke Stolu jejího Syna. Neříkejte nikdy, že mše je zpřítomnění Kalvarie! Na to má ona děsivé vzpomínky: Tělo úplně obnažené, pokryté krví, hmyzem a výkaly, zmítané prudkou křečí. To by si měla připomínat? Tohle chcete zpřítomňovat? Víte vůbec, co to říkáte? Štěstí pro naše děti, že jsou dnes kříže od té hrůzy odmocněny; jsou malované, ba dokonce pozlacené. 

Mše je zpřítomnění Poslední večeře, kterou Maria připravovala spolu se ženami, jak svědčí Talmud. Zde se nám Kristus dal (a dává) navždy, a co řekl ústy, to potvrdila a zpečetila na Velký pátek Kalvarie. Tuto jeho večeři máme konat na jeho památku. Toto je kalich jeho krve, která se má prolévat do našeho hrdla  -  a tím je nám vše odpuštěno. Ba daleko víc - budeme žít navěky! Teď, zde, v tomto našem kalichu, je krev mystického Krista: průzračná, vonící, sladká; krev úplně jiná než na popravišti. Krev jako víno! 

Kristův stůl, prostřený pro nás, je přáním Matky nás, lidí: jezte a pijte ŽIVOT!  

Udělejte jí radost!

Jan Rybář