Svěrákovo přání

"Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo, hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo…" to nám do nového roku vždy přeje pan Svěrák. Já se k němu přidávám. Jenže - jak říkával abbé Zykan v Solnici - stejně je to na brek… A to tehdy nevěděl nic o jakési koroně. Ta nám připomenula, že někdy to bez smutku nejde, bez pláče. (To jen lůza se vzteká…) Pěkně jsme se zabydleli v blahobytu, klaníme se technice a dobrému jídlu, máme tolik úžasných možností - a najednou COVID! Škoda, že my křesťané neumíme přesvědčovat, že někdy smutek a pláč uleví, že ostatně život není zábava, ale usilovné hledání jeho posledního smyslu, že koneckonců máme přece evangelium, máme Krista, máme naději... Skrze tu roušku budeme vydechovat dobro a radost… Tak bude jistě spokojen i pan Svěrák…

Jan Rybář