24.03.2017 16:00, autor: Josef Vlček, kategorie: Homilie

Svatý Josef - ochránce v zoufalých situacích

Svatý Josef - ochránce v zoufalých situacích

Milí přátelé, přejeme vše nejlepší našim mužům, aby žili podle příkladu sv. Josefa. Ať nám tento jarní světec vyprošuje vše, co potřebujeme pro duši i tělo. – Nezapomínáme také na ženské jméno našich Josefek.

O sv. Josefovi se zmiňují jen evangelisté Matouš a Lukáš při popisu Ježíšova dětství. Ostatní zprávy jsou aporkyfní a nelze je brát vážně. Jeho svátek se začal slavit na Východě asi v 9. století. Od 10. století se objevuje v kalendářích na Západě. V Římě se slaví od r. 1479 a v roce 1621 byl zaveden v celé církvi. Roku 1654 byl přidán k českým patronům.

Předpověď z 2 Sam 7,4-5a.12-14a.16 – Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. – Tato známá předpověď se týká nečekaného vyvolení, kdy Bůh se rozhodl stát se společníkem člověka v davidovské dynastii: “Já mu budu otcem a on mi bude synem”. Josef připravuje historickou půdu, do které bude zasazený Boží Syn. Prostřednictvím dítěte bude Bůh dokonale přítomný mezi  námi. Bude to Boží Syn v plném smyslu. Josef je naším bratrem, je člověkem jako my, je současně posledním článkem lidského rodokmenu Davidova. Ústí v tajemném Davidovu synu – v Ježíši Spasiteli, jednorozeném Synu nebeského Otce.

2. čtení z Řím 4,13.16-18.22: Uvěřil, ačkoli už nebylo naděje. – Tento odstavec se zakládá na Gn 15,6: “Abrahám Hospodinu uvěřil, a ten ho uznal za spravedlivého.” – Josef jako Abrahám připravuje Kristu prostředí, v kterém se může objevit. Jeho mlčenlivá víra doufá proti vší naději – dokáže vidět v malém synáčkovi Mariině Syna Božího, který chce být blízko člověku. Vírou se rodí v Josefovi a v každém věřícím přítomnost Boha – Emanuele.

K evangeliu Mt 1,16.18-212,24a: Josef udělal, jak mu anděl Páně přikázal. – Toto zvěstování Josefovi podle sv.  Matouše vrcholí předáním poslání: “Dáš mu jméno Ježíš”, to je “Pán spasí”. Otec dával dítěti jméno a tak se zařazovalo do společnosti a byla určena jeho úloha. Ježíš vstupuje do dějin jako obyčejný člověk, narodí se z ženy a dá se zapsat jako Josefův syn. Ve skutečnosti je jeho příchod velkým znamením spásy a plodem dokonalého zásahu Ducha sv.; není dítětem z vůle těla a krve (Jn 1,13), ale je – jak napsal sv. Augustin, nádherným, jedinečným a nedostižným Božím darem lidstvu.  

Proč byla stanovena památka sv. Josefa na 19. březen, není zcela jisté. Důvodem je snad blízkost svátku Zvěstování Panny Marie 25. března nebo skutečnost, že se ve starém Římě slavil 19. března svátek bohyně Minervy, bohyně řemeslníků. Zde by mohla být paralela s “Josefem dělníkem”. Josef bývá znázorněn s dítětem Ježíšem nebo s tesařským nářadím. Další: Ježíšovo narození ve chlévě, útěk do Egypta, umírajíci Josef v náručí Marie a Ježíše vyplývají z historie Josefa, jak ji podává tradice. V pařížském Louvru na jednom z nejslavnějších Rafaelových obrazů Svatá rodina není Josef jako stařec – vztahuje ochrannou ruku nad Dítětem a jeho Matkou. Sv. Josef je patronem dělníků řemeslníků, tesařů, dřevorubců, truhlářů, inženýrů, hrobníků, vychovatelů, cestujících. Je ochráncem v zoufalých situacích a patron umírajících a za dobrou smrt.

Josef Vlček
Foto - zdroj: Wikipedie

 

Zájezd Rumunsko a Moldavsko

 
Nahoru