18.12.2020, autor: ​Jiří Vojtěch Černý, kategorie: Homilie

Sv. Josef je příkladem skutečného muže

Sv. Josef je příkladem skutečného muže

Jer 23,5-8

Mt 1,18-24

18. prosince

Nejvlastnějším obsahem Jeremiášova proroctví v prvém čtení, je poselství naděje a příslib návratu pro izraelský lid v babylónském vyhnanství. Nejenže se Izrael navrátí do domu svých otců - tedy do Země zaslíbené, ale co víc, z Judových synů vzejde král, jenž - cituji: „bude panovat moudře, konat právo a spravedlnost po celé zemi. Za jeho dnů dojde Juda spásy a Izrael bude bydlet v bezpečí.“ Jak nesmírně povzbuzující a lákavá musela být pro nesvobodný a utiskovaný národ v zajetí tato představa spravedlivého a moudrého Krále. Není divu, že se židovský národ kochal touto představou, a také, tím, jak plynuly roky a staletí, nabýval tento slíbený Král v jeho představách stále velkolepějšího obrazu. Bude mocným a silným panovníkem, jeho narození budou jistě provázet úžasná a nepřehlédnutelná znamení…

Nepochybně také Josef, snoubenec Panny Marie, propadl této všeobecné představě. A najednou se setkává se zcela jinou skutečností. Jeho panenská snoubenka Maria je v požehnaném stavu a on dobře ví, že není budoucím otcem. Představme si tu situaci. Co všechno se muselo dít v Josefově srdci. Překvapení, zklamání, roztrpčení. Pocit, že byl podveden, oklamán… Tohle přece dovedeme pochopit. Josef však byl, jak praví Písmo, „muž spravedlivý“. A co víc, Marii nepochybně miloval. Proto ji chtěl uchránit nejhoršího - veřejné potupy a hrozby ukamenování pro nevěru. Proto se rozhodl, jistě po vnitřním zápasu a ne bez bolesti, svoji snoubenku tajně propustit. Teprve když Josef dozraje k tomuto rozhodnutí, diktovanému láskou, když dospěje k tomuto řešení, teprve tehdy Bůh zasáhne. (Každý, kdo se snaží o duchovní život, o život podle vůle Boží, dobře zná tuto Boží režii. Bůh zasahuje zásadním a nejlepším způsobem do našeho života, ale teprve poté, kdy my ze své strany, ze svých sil uděláme vše, co je třeba a když Jemu, Bohu, svěříme všechny své starosti, obavy, sebe sama a své blízké a dáme Mu prostor, aby jednal. Pak se dějí zázraky…)

Sám Hospodin posílá svého anděla, aby Josefa oslovil a vyvedl z jeho pochybností, aby se přihlásil ke svému Božskému otcovství a ukázal Josefovi další cestu.

„Neboj se vzít k sobě Marii, svoji manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš…“

Od této chvíle přijímá Josef nelehký úkol. Být před celým světem legitimním otcem Syna, o kterém ví, že to nebude obyčejné, lidské dítě. Být ochráncem jeho i své snoubenky, která pro něho navždy zůstane uzavřenou tvrzí ve svém božském panenství. Úloha sv. Josefa nebyla vůbec snadná a jednoduchá. Tento muž, hrdinský ve své skrytosti a nepatrnosti, vyslechl hlas Božího poselství a bezezbytku jej naplnil. „Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu anděl Páně přikázal a vzal svou manželku k sobě.“ Co všechno je v této větě skryto! Kolik sebezáporu, pokory a úsilí. Stát se průvodcem a ochráncem Božího Syna a jeho panenské Matky. Být před vnějším světem jeho legitimním otcem, vzít na sebe zodpovědnost přesahující lidské síly…

Sv. Josef je mužem víry a mužem lásky. Vírou pochopí, že dítě jeho snoubenky bude očekávaným Emanuelem - Mesiášem; a láskou učiní vše pro to, aby vytvořil ty nejlepší podmínky Božímu dítěti a Jeho Matce.

Postava sv. Josefa je úžasným vzorem pravého muže a otce. Není žádný filmový Superman, je člověkem z masa a kostí, plný pochybností a nejistoty. Jako muž však bezezbytku naplní své poslání. Být ochráncem, oporou, živitelem a jistotou pro svou rodinu. Sv. Josef je příkladem skutečného muže a zodpovědného otce. Je přitom postavou z masa a kostí, kterou lze napodobovat, kterou lze mít jako vzor pravého mužství. Kéž bychom se jím nechali inspirovat! (Jinak řečeno: kéž by se mladí muži ve svém životě více inspirovali sv. Josefem, nežli napomádovanými hezouny, pyšnícími se svou nevěrností, které jim tak zhusta nabízí naše civilizovaná pakultura. Kéž by naše společnost podporovala a oceňovala zodpovědné otcovství a vychovávala skutečné muže. To ale nepůjde bez dobrých vzorů a oslovující motivace.)

Jiří Vojtěch Černý

 

 

 
Nahoru