08.01.2016, autor: Jürgen Springer, překlad Sieglinde Kundrátová, kategorie: Stáří a stárnutí

Slavit stárnutí

Slavit stárnutí

Jedna z největších výzev západní kultury je masívní starnutí společnosti. Téma se týká všech: Jak chceme my jako staří a starší žít – společensky, zdravě, kulturně, duchovně? A čím má být ráz tohoto života přednostně ovlivněn?

Stárnout není pro zbabělce – zní jedno vzletné slovo. To platí i pro stárnoucí společnost. Světový hospodářský institut v Hamburku nyní poukázal na to, že se Německo mezitím stalo, co se týká porodnosti, koncovým světlem. Podle toho v uplynulých 5 letech se v průměru narodilo 8,3 děti na tisíc obyvatel. Tím spolková republika vystřídala Japonsko (8,4). V Evropské unii se narodilo obdobně málo dětí pouze v Portugalsku (8,9) a Itálii (9,2). V porovnání: Francie a Velká Britanie připadá ve stejném období 12,7 porodů na tisíc obyvatel.

Stárnoucí společnosti stojí před ohromnými a sociálně-politickými výzvami. Zde v této zemi (Německo, pozn. red.) bude, dle Světového hospodářského institutu, do roku 2030 skupina práce schopných mezi 20 až 65 lety se, věkově výhledově z aktuelních 61 % obyvatelstva scvrkne na 54 %. Současně bude mít téměř třetina všech obyvatel minimálně 65 let. „V žádné jiné průmyslové zemi se tento trend nezhoršuje tak silně, jako v Německu a to navzdory přílivu mladých pracujících imigrantů“, míní Henning Vopel, ředitel tohoto Světového hospodářského institutu ve FAZ. Následky jsou závažné: Vyšší vedlejší mzdové náklady, méně domácích odborníků. Zářezy do zdravotnicví. Ošetřovatelská situace se ještě přiostří, konflikty generací budou možná přibývat. Kdo se o mne postará, až budu starý a slabý? Kdo mi poskytne útěchu a naději? Kdo bude mít pro mne čas ?

Několik iniciativ chce působit (pracovat) proti tomuto vývoji propojenou občanskou angažovaností. Tak severorýnsko-západofaltský Arnsberg vyvinul síť pro „město dlouhého a dobrého života“. Jde přitom nejen o vozíčkářské- a příznivé infrastruktury. 73.000 obyvatel v Sauerlandu seniory motivoval, generačně přesahujíce, angažovat se pro společné blaho: Penzionovaní učitelé nabízejí pomoc, senioři opatrují v projektech v mateřských školek. Zapojena byla také průmyslová a obchodní komora, řemeslnická komora a místní nemocnice: podnikatelé a bankéři na odpočinku radí zakladatelům podnikání, řemeslníci obdrží rady o právních produktech seniorů a z klinik propuštění pacienti jsou (podchyceni) návštěvní službou.

Slavit stárnutí

Jiný příklad z pohledu kultury je Biberbachna Risse v Baden-Württembergu. Tam na začátku devítidenního týdne střeleckých slavností slaví každý rok celé město se staršími příznačným slavnostním průvodem. K této dětské a domovské slavnosti, které mimo jména (názvu) má málo společné s rýnskými a westfálskými střeleckými slavnostmi, jsou pozváni všichni občané být při tzv. chodeckém průvodu u toho. Každý, kdo v tom roce měl „kulaté“ narozeniny, smí spoluběžet. Počínajíc čtyřicátníky, přirozeně největší skupinou, shromažďují se padesátníci, šedesátníci a sedmdesátníci. Další skupiny následují v pětiletém odstupu. Letos bude při tom i několik stoletých.

Představitelé města pozorují, že tento „chodecký“ průvod se těší narůstající oblibě. Zřejmě má obzvlášní přitažlivou moc požívat veřejné pozornosti jen proto, že se dosáhlo určitého věku. „Roční chodci“ se shromažďují před průvodem u památníku zemřelých, jakož i při ekumenické bohoslužbě v městském farním kostele sv. Martina. Po požehnání od obou duchovních se zpívá slavnostní střelecká píseň „střelců“. Chorál od Justina Heinricha Knechta: „všechno okolo mne je radost“. Tato radost je výrazem tohoto průvodu (procesí). Lidé jdou (putují) pěšky slavnostně vyzdobeným středem města, doprovázeni bubeníky a hudebníky. Osdesátiletí jsou často doprovázeni svými vnuky.

Celé město staví stárnutí do svého středu, slaví stárnutí a úctu stáří – bez sociálních, kulturních nebo náboženských rozdílů. Zastávka všedního dne. Zde se zdá být  uskutečněno, co dramatik Anton Čechov (1860-1904) jednou takto formuloval: „Nezfušuj finále tvého života!“

Článek "Spočítané dny" z časopisu Christ in der Gegenwart, Nr. 23/2015, I. část (redakčně rozděleno na dvě části)

autor článku Jürgen Springer, přeložila Sieglinde Kundrátová

Stáří jako "nejvyšší třída školy života" (II. díl)


 
 
Nahoru