21.04.2021, autor: ​Jiří Vojtěch Černý, kategorie: Homilie

Řekněte Bohu, jak úžasná jsou tvá díla!

Řekněte Bohu, jak úžasná jsou tvá díla!

Sk 8,1-8

Středa 3. velikonočního týdne

Násilná smrt jáhna Štěpána, o níž jsme četli včera, rozpoutala v Jeruzalémě silné pronásledování křesťanů. Velerada se už ani nesnaží předstírat nějaké soudní procesy, nadto manipuluje veřejným míněním (strategie všech velerad, parlamentů, vlád) a setkáváme se i s postavou zvláště zapáleného odpůrce Kristovy církve – Šavlem z Tarsu. Řádění chrámových kohort, zatýkání, plenění. Štěpán je s velkým nářkem pohřben zbožnými muži a poté většina křesťanů raději opouští nebezpečný Jeruzalém, než by opustila Kristovo učení. (Všichni, kromě apoštolů – škoda, že nám Skutky apoštolské neříkají nic o tom, jak oni v ilegalitě působili.)

Křesťané tedy houfně opouští Jeruzalém – ale, paradoxně, jejich útěk je nástrojem rozšíření křesťanství po celém Judsku, později v Antiochii a v severních, pohanských oblastech. Protože vypuzeni z Jeruzaléma, jsou uchráněni toho, stát se uzavřenou sektou, a navíc, tím, že prochází novými krajinami, všude hlásají radostnou zvěst o Kristu a tak se křesťanství rychle rozšiřuje a nových křesťanů stále přibývá.

Od 4. verše se seznamujeme s postavou jáhna Filipa. Je to jeden ze sedmi jáhnů, který byl vyvolen, spolu se Štěpánem, ke službě v prvotní církvi. Je, stejně jako ostatní, plný nadšení a ohně Ducha svatého, neopomene jedinou příležitost, jak hlásat poselství o Vzkříšeném Božím Synu.

„Tak přišel Filip do hlavního samařského města a hlásal tam Krista.“ (Pro biblické „fajnšmekry“: nejedná se o město Samaří – helénské Sebasté, nýbrž o Sichem). „Všichni lidé dávali pozor na to, co Filip mluví, protože slyšeli a viděli, že dělá zázraky.“ Na to, abychom vzbudili pozornost, nestačí plamenná slova, zato, jsou-li slova podložena senzací, divem, zázrakem, pak budí zájem a pozornost. A Filip se činí na všech frontách. „Z mnoha posedlých totiž vycházeli nečistí duchové s velkým křikem. Také bylo uzdraveno mnoho ochrnulých a chromých.“ Není divu, že Filip vzbudil náležitou pozornost, co víc, docela pochopitelnou radost: „Celé město se z toho převelice radovalo.“ Radost je pozitivní emoce, která otevírá lidská srdce a Filip jim vedle zjevného uzdravení fyzického dává i skryté uzdravení duchovní. Vždyť víra v Krista s sebou přináší i uzdravení duší a příslib věčnosti.

Jak krásně korespondují s dnešním úryvkem ze Skutků apoštolů slova 66 žalmu: „Jásejte Bohu, všechny země, opěvujte slávu jeho jména. Řekněte Bohu, jak úžasná jsou tvá díla!“

Řekněte Bohu, jak úžasná jsou tvá díla! Žalmy byly původně písněmi, které se zpívaly při chrámových bohoslužbách, pak se přenesly i do rodinného prostředí a staly se osobní modlitbou Židů. To nám nemusí bránit v tom (berte jako duchovní radu) si někdy pro modlitbu vybrat právě text žalmu a proměnit jej v osobní modlitbu. Z těch 150 žalmů můžeme najít na každý den ten příhodný.

Jiří Vojtěch Černý

 

 

 
Nahoru