P. Dmytro Romanovský: Doma jsem tady i na Ukrajině
Stalo se už tradicí, že Diecézní centrum pro seniory pořádá vedle poutních zájezdů a společenských setkání také duchovní cvičení na různá témata. Jejich účelem je dojít prostřednictvím ztišení, meditace a modliteb k prohloubení duchovního života. Oblíbeným exercitátorem je P. Dmytro Romanovský, se kterým se senioři naposledy sešli loni v říjnu v Marianu v Janských Lázních.
Bylo mu sedm let, když se jeho novým domovem stala Česká republika. Maminka s ním z rodné Ukrajiny přicestovala v lednu roku 1998. Práci našla v Libici nad Cidlinou, vyrůstal tedy nedaleko slavníkovského hradiště, v rodišti sv. Vojtěcha. Kdoví, zda právě generacemi promodlené místo mělo vliv na další osud oblíbeného mladého duchovního …
Dmytro Romanovský se narodil ve městě Boryslav ve Lvovské oblasti, jako nejmladší ze tří sourozenců. „Velký vzor jsem měl v knězi ve farnosti na Ukrajině, byl to dobrý pastýř v nejlepším slova smyslu. Byl rád mezi lidmi, navštěvoval svoje farníky,“ vzpomíná. Otazník s názvem kněžství ho provázel v době puberty a dospívání. Jeho rozhodnutí několik lidí zaskočilo. Každopádně vnímá své povolání jako veliký dar, o který je třeba pečovat a prosit. Velmi se těšil do pastorace, mezi lidi. Stát se svědkem veliké lásky, kterou nás Pán miluje a jeho lásku zprostředkovávat svátostmi a společenstvím. Jeho přání bylo být knězem pro všechny, ke kterým bude poslán.
„Být k něčemu někým povolán, to je už samo o sobě vyznamenání. Je to důkaz důvěry, že mně někdo věří, že právě já zvládnu daný úkol. Být povolaný samotným Bohem k jakémukoliv úkolu znamená, že jsem jím byl vybrán a pověřen. A samozřejmě disponován dospět do cíle,“ říká Dmytro Romanovský.
Vystudoval Střední zemědělskou školu v Poděbradech, následovala vysokoškolská studia v Praze a v Římě. Primiční mši svatou měl 28.10.2017 v kostele sv. Vojtěcha v Libici nad Cidlinou. Na pozvánce stálo „Veleb, duše má, Hospodina – a nezapomeň na žádné jeho dobrodiní!“ (Žalm 103,2). Jeho prvním působiště bylo arciděkanství Kutná Hora, kde kaplanoval do poloviny roku 2021.
Od srpna 2021 se působištěm otce Dmytra stala nedaleká Čáslav. A potom přišel osudný 24. únor 2022. Těžko uvěřit, že jeho rodná Ukrajina vzdoruje okupační armádě už tak dlouho.
„Problémem, který přetrvává, je nedůvěra,“ říká. „Tady jste se mohli svobodně nadechnout v letech první republiky, ale na Ukrajině žili lidé 90 let v mentalitě strachu a obav. Nevěděli, kdy a kam je odvedou, co se s nimi stane, kdo je udá. Tak se prohlubovala nedůvěra, která se přenesla na mladší generace. Možná jste se také setkali s tím, že lidé, kteří sem přišli z Ukrajiny, byli zpočátku hodně nedůvěřiví. Až velmi opatrní, někdy se to mohlo jevit dokonce jako nevděk. To má historické kořeny v tom, v čem ti lidé vyrůstali. Ale když si získáte jejich důvěru, když se vám otevřou, budou vám neskutečně oddaní, myslím v dlouhodobém horizontu.
Čeho jsou ty věci důsledkem? Odklon od Pána Boha je nejen v Evropě, ale také v Rusku. Co můžeme udělat? Denně se snažit ve svém srdci obracet. Člověk, který je obrácený k Bohu, je podle mě zákonitě schopen rozeznávat co pravda je, co pravda není a kterou cestou se má v životě vydat. Přeji vám v srdci touhu vracet se každý den k Bohu, po obrácení toužit a takto obrácení abychom nacházeli cestu v tom všem nejistém, v tom všem, co nás nějakým způsobem znepokojuje, abychom přijímali pokoj, který Kristus přináší.“
P. Dmytro Romanovský patří, jak už řečeno, mezi oblíbené přednášející na duchovních obnovách, které pořádá Diecézní centrum pro seniory.
„Duchovní obnova je čas, kdy si člověk může před Bohem srovnat svůj život, vyříkat si s ním to, co prožívá, svoje pochybnosti, svoje touhy, svoje plány. Je to čas, kdy by člověk neměl mít nic jiného na starosti než prožívání vztahu Já-Bůh a nasměrování svého života. Duchovní obnova obsahuje přednášky, čas k zamyšlení a ztišení, svátost smíření. Proto je také dobré, když během duchovních cvičení účastníci mlčí a nerozptylují se zbytečnými řečmi. Bůh je obnovitelem všeho živého … „Sesíláš-li svého ducha, jsou stvořeni znovu, a tak obnovuješ tvářnost země“ (Žalm 104,30).“
Jeden z pravidelných účastníků exercicií, 89letý Ing. Karel Voplakal z Prahy na webu seniorů Simeon napsal: „Z duchovní obnovy si každý z nás odnáší hluboké zážitky z promluv otce Dmytra Romanovského i ze soukromých rozhovorů s ním; mnozí účastníci si u něj vykonali i svátost smíření. Obdivovali jsme jeho charisma i jeho neúnavnost, obdivuhodnou laskavost, pokoru, ale i smysl pro vtip. Jsme mu velmi zavázáni za skvělou pohodu, kterou všem vytvořil. Moc děkujeme!“
Eva Zálešáková
P. Dmytro Romanovský: Ukrajina včera, dnes a zítra (přednáška na 16. diecézním setkání seniorů v Hradci Králové)
