Není náhodou, že nový papež byl zvolen v den, kdy celý svět slavil ukončení největší války v dějinách

Jan 10,27-30

Čtvrtá neděle velikonoční

Čtvrtá neděle velikonoční má svůj vlastní název, nazývá se: „Nedělí Dobrého Pastýře“, a to proto, že nám tuto neděli, rok co rok, nabízí evangelium sv. Jana, onu pasáž, v níž se Kristus představuje jako „Dobrý Pastýř“.

 Je-li řeč o Pastýři, nelze přehlédnout a přejít skutečnost, že před 3 dny byl zvolen do čela celosvětové církve nový, nejvyšší pastýř, papež Lev XIV. Nepochybně se vyrojí spousta komentářů a spekulací o tom, jakým že bude pastýřem – nejsem zasvěceným, ani povolaným, abych se k jeho volbě a očekávané pastoraci jakkoli vyjadřoval, ale zkusím se na jeho následující pontifikát zahledět z pohledu sv. Jana v dnešním evangeliu.

„Moje ovce slyší můj hlas; já je znám a ony jdou za mnou.“

Je-li papež „Nejvyšším pastýřem“, pak nám nemůže být zatěžko přijmout tu skutečnost, že jsme ovcemi. To nikterak nesnižuje důstojnost a jedinečnost každého jednoho křesťana, že je „ovcí“, součástí jednoho „stáda“.

Moje ovce slyší můj hlas – opravdu? My lidé se obecně potýkáme s nechutí podřizovat se autoritám, přijmout roli podřízeného subjektu k vyšší autoritě – avšak, máme-li být dobrými ovcemi Božího stádce, pak je třeba dát důvěru a svěřit se vůdčí roli Pastýře, toho, který kráčí v čele stáda – církve. Toho, který určuje směr naší pouti k „svěžím pastvinám, k vodám, kde je možné si odpočinout“ – jak si za těmito slovy nedosadit kýžené Boží království.

„Já je znám“ – papež samozřejmě nemůže znát každého jednotlivého křesťana osobně, ale měl by znát, měl by mít povědomí o mentalitě různých národů, o situaci církve v geopolitických regionech celého světa. Jinými slovy – měl by znát stav církve, tohoto Božího stádce – a co víc, jednat a rozhodovat se na základě těchto znalostí. Zachovat navenek jednotu celosvětové církve i jedinečnost místních církví.

„Ony jdou za mnou“ – to bude asi v pontifikátu papeže největší úskalí. Ona neochota změnit zaběhlé; vydat se na nové cesty; následovat hlas pastýře. Autenticita křesťana spočívá v tom (alespoň dle mého mínění), že se snaží naslouchat Ježíši a následovat jej. Je-li papež (a on skutečně je) zástupcem Krista na zemi, pak nelze jeho hlas oddělovat od slov Krista v evangeliích. On musí být (a je) jeho hlasatelem, a my jsme těmi, kdo naslouchají jeho hlasu. Bez Krista, bez slov Písma a živé víry bychom ani nemohli být (už ze samé podstaty) křesťany.

„Já jim dávám věčný život“ – to říká o sobě Kristus, to nemůže o sobě tvrdit nikdo, žádný papež, ale – papež je vůdcem stádce církve a vede ji k cíli, jímž je, podle slov Ježíše Krista, Boží království. Papež jej nedává, ale vede k němu. Ukazuje cestu. A jít k tomuto cíli, k této nejdůležitější metě naší existence, je možné jen v následování, v naslouchání hlasu pastýře.

„Nezahynou na věky a nikdo mi je nevyrve z rukou.“ Zahyneme, nebudeme-li mít ony svěží pastviny. Těmi, obrazně, mohou být slova Písma, Eucharistie, svátosti, společenství církve, úcta k Panně Marii a život v Duchu sv. To jsou ty naše duchovní svěží pastviny, které dávají pravý pokrm a sílu, s níž je možno putovat coby „poutníci naděje“ k nebeským pastvinám, k životu věčnému.

Další slova, která Ježíš v dnešním evangeliu říká, nemůže o sobě říci žádný smrtelník – mám na mysli ono: „Já a Otec jedno jsme!“ Já a Otec jedno jsme – to může o sobě prohlásit jen Boží Syn – ale: „Já s Otcem jsem v jednotě“ – to může, a měl by o sobě prohlásit nejen papež, ale vlastně každý křesťan. Být s Bohem Otcem zajedno – to je naše poslání - usilovat o sjednocení se s jeho vůlí; naslouchat jeho hlasu ve svém svědomí a řídit se jeho, Božími zákony, ve svém životě.

Další slova evangelia jsou slovy skutečného pastýře, takového, kterému na ovcích záleží a který dobře zná všechna nebezpečí, která je ohrožují. „Moje ovce nezahynou na věky a nikdo mi je nevyrve z rukou! Můj Otec, který mi je dal, je větší než všichni a z Otcových rukou je nemůže vyrvat nikdo.“

Co nejvíce ohrožuje církev, toto Boží stádo? Všichni ti „pozemští vlci a dravci“, kterým jde jen o vlastní zájmy, kteří násilím uchvacují život ovcí – což není na světě bezpočet válek, násilí, terorismu, vykořisťování atd., atd.?

Nový papež, náměstek Kristův na zemi, svá první slova z balkonu sv. Petra, řekl v duchu těchto Kristových slov, to když pronesl slova o míru a pokoji, cit.: „Pokoj vám všem! Toto je první pozdrav vzkříšeného Krista, dobrého pastýře, který dal svůj život za Boží stádce. I já bych si přál, aby tento pozdrav pokoje vstoupil do vašich srdcí, dosáhl k vašim rodinám, ke všem lidem, ať jsou kdekoli, ke všem národům, k celé zemi!“

A přidal slova povzbuzení a útěchy, které přímo korespondují se slovy dnešního evangelia: „Bůh nás miluje, Bůh miluje vás všechny a zlo nezvítězí. Jsme všichni v Božích rukou. Proto se nebojte, spojte se ruku v ruce s Bohem a mezi sebou a jděme vpřed. Jsme Kristovi učedníci. Kristus nás předchází. Svět potřebuje jeho světlo.“

Jistě není náhodou, že nový papež byl zvolen v den, kdy celý svět slavil ukončení největší války v dějinách. Snad i toto je Božím znamením a nový papež - pontifex, tj. - „stavitel mostů“ bude pastýřem, který bude stavět mosty mezi národy a přispěje k ukončení válek a zachování míru na světě.

Jiří Vojtěch Černý