30.12.2020, autor: ​Jiří Vojtěch Černý, kategorie: Homilie

Nechme se i my oslovit slovy sv. Jana

Nechme se i my oslovit slovy sv. Jana

1 Jan 2,12-17

Lk 2,36-40

30. prosince

Zatímco dnešní evangelium je volným pokračováním včerejšího úryvku o „obětování Páně“, které slyšíme během liturg. roku vícekráte, prvé čtení z 1. listu sv. Jana, je ojedinělým úryvkem Písma sv. a zaslouží si naši pozornost.

Jan bývá často nazýván „mystikem lásky“ – a to po právu. Neméně oprávněně mu však náleží i vznešený titul: „Teolog“ – a ten třeba v dnešním úryvku plně obhajuje. Ten je součástí většího celku, v němž sv. Jan argumentuje proti tzv. gnostikům. (Stručně řečeto: u gnostiků – gnósis=poznání – je poznání Boha jen pro vyvolené, zasvěcené“, zatímco u Jana je přijatelné a otevřené pro všechny). Nebudeme se zabývat Janovou oponenturou, to by přesahovalo rámec kázání, raději si všimněme trojího oslovení, které Jan užívá:

Nejprve se tento apoštol lásky obrací ke všem křesťanům a nazývá je Božími dětmi. Vyzývá je, aby si uvědomili, že jim Kristu přinesl spásu, že se jim dostalo odpuštění hříchů a poznali Otce.

Pak píše otcům a jim připomíná, že poznali Ježíše, toho, který je od počátku. Zdrojem tohoto poznání je Ježíšovo SLOVO a toto SLOVO vyžaduje odpověď. Jedinou správnou odpovědí je pevná víra a odpoutanost od tohoto světa.

Posléze Jan oslovuje mladé a připomíná jim, že přilnuli k Ježíši a přemohli zlo. Jejich duchovní pevnost je posilována Božím SLOVEM a proto nesmějí dělat kompromisy s povrchními lákadly tohoto světa.

Životní projekt, který Jan křesťanům nabízí, spočívá v odmítnutí lákadel zlého ducha, lákadel tohoto světa. Jan jmenovitě poukazuje na tři:

- žádost těla, tj. všechny negativní sklony člověka, který je zraněn pádem a nakloněn ke hříchu, zdaleka nejde jen o tělesnou čistotu;

- žádost očí to jsou žádosti, které nám zprostředkovává zrak, souhrnně touha po všem, co vidíme;

a - honosný způsob života. Ten doslova odsuzuje nestřídmost, pýchu, sobectví, zkrátka život podle diktátu materialistického chápání života.

(Jenom na okraj - jak se tyto negativní žádosti podobají pokušením Ježíše na poušti: žádost těla - to je chléb pro hladového Ježíše; žádost očí - všechno co vidíš, ti dám, budeš-li se mi klanět; honosný způsob života, tj. ono skoč, vstup do chrámu jako očekávaný Mesiáš - z toho vidíme, jak silný a přitom ubohý je arzenál nabídek zlého ducha).

Zatímco Ježíš na poušti oponoval duchu zla SLOVEM BOŽÍM, Jan radí křesťanům, aby se v opozici proti Zlému opřeli o SLOVO samého Boha, kterým je Kristus.

Sv. Jan evangelista důsledně a důrazně káže, přesto není rigorózním moralistou - naopak, nazývá křesťany svými dětmi, dokonce v originálu používá oslovení: „moje děťátka“. Obrací se na ty, které osobně zná, které miluje - téměř každé jeho oslovení zní „moji milovaní“. Jan skutečně miluje své duchovní děti, ale důsledně je vede k odmítnutí nástrah tohoto světa, které křesťany jen spoutávají. Vede je k přijetí Krista - SLOVA do svého života. Jan je geniálním pastýřem a vůdcem, je starcem, který zná cenu LÁSKY, vždyť on naslouchal bušení Ježíšova srdce, když měl svou hlavu na jeho prsou a Kristovu lásku předával křesťanům až do posledního dechu. Jeho slova jsou slovy milujícího pastýře a tak se jimi nechme oslovit i my.

Jiří Vojtěch Černý

 

 

Zájezd Alpy - rakouské Tyrolsko

 
Nahoru