30.11.2020, autor: ​Jiří Vojtěch Černý, kategorie: Homilie

Na jednoznačné POJĎ! prostě JÍT

Na jednoznačné POJĎ! prostě JÍT

Řím 10,9-18

Mt 4,18-22

Sv. Ondřej

Poslechněme si ještě jednou dnešní slova apoštola Pavla: „Jestliže ústy vyznáváš, že Ježíš je Pán, a v srdci věříš, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Víra v srdci vede ke spravedlnosti, vyznání ústy vede ke spáse.“ A dále: „Víra je z hlásání, hlásání se pak děje slovem o Kristu.“

Proč jsem se vrátil k těmto slovům sv. Pavla? Protože ona jsou výmluvnou charakteristikou dnešního světce. Mt. evangelium, které jsme slyšeli, nám nabízí pohled na druhé setkání Pána Ježíše s Ondřejem, ale ono mu už předcházelo osudové setkání, které nám popisuje evangelium sv. Jana. V něm se dozvídáme o prvém setkání Ondřeje s Ježíšem, krátce poté, co Ježíš vystoupil ze své anonymity po křtu od Jana Křtitele, v řece Jordánu. Ondřej a Jan byli nejspíš učedníky Jana Křtitele. Jak se ale stalo, že tito Janovi učedníci opustí svého učitele a následují nového Mistra? - o tom si poslechněme z Janova evangelia: (Jan 1,35-42) „Na druhý den tam zase Jan (Křtitel) stál se dvěma ze svých učedníků. Pohlédl na Ježíše, jak jde kolem a řekl: „Hle, Beránek Boží“. Ti dva učedníci uslyšeli, co říká, a šli za Ježíšem. Ježíš se obrátil a viděl, že jsou za ním. Zeptal se jich: „Co byste chtěli?“ Odpověděli mu: „Rabbi (což přeloženo znamená Mistře), kde bydlíš?“ Řekl jim: „Pojďte a uvidíte.“ „Šli tedy a viděli, kde bydlí a ten den zůstali u Něho; bylo to kolem čtyř hodin odpoledne…“

Jeden z těch dvou učedníků, o nichž byla řeč, byl právě Ondřej, bratr Šimona Petra. Ten nejdříve vyhledal svého bratra Šimona a řekl mu: „Nalezli jsme Mesiáše!“ Přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš na něj pohlédl a řekl: „Ty jsi Šimon, syn Janův. Budeš se jmenovat Kéfas ,to je v překladu Petr - Skála.“

Tento úryvek z evangelia sv. Jana se mi zdá být důležitý pro poznání dnešního světce. Co z něho vyplývá: Předně, sv. Ondřej byl - spolu s evangelistou Janem, učedníkem Jana Křtitele. Nevíme, zda byli přítomni Ježíšovu křtu, ale v okamžiku, kdy kolem nich Ježíš přechází a Jan Křtitel jaksi mimoděk na Něj upozorní, nechají stát svého obdivovaného Mistra Jana a jdou, jakoby přitahováni magnetickou silou, za novým Mistrem, za tím, kterého Jan nazval Beránkem Božím. Tito dva rybáři byli vzdělaní v židovském Zákoně, výraz „Beránek Boží“ jim byl znám z proroctví Izaiášova, které právě v tomto nevinném Beránkovi, vedeném na porážku, ohlašovalo židovského Krále a Mesiáše. Ondřej a Jan rozluštili okamžitě tuto tajenku a na nic a na nikoho se už neohlížejí. Našli Mesiáše! A jdou za Ním. Ježíš je přijímá do svého domu. Cituji: „ten den zůstali u Něho…“ Už jen toto gesto nám ukazuje Ondřeje jako člověka vnímavého, znalého Zákona a Proroků a schopného zásadního rozhodnutí. Nazítří Ondřej vyhledá svého, zřejmě mladšího bratra, a rozdělí se s ním o radost z nalezeného Mesiáše. Ondřej není sobecký, nechce si uchovat přízeň Mistrovu jen pro sebe, ale chce se o radost z objevení Mesiáše podělit. A ještě jedna maličkost, která by nám mohla uniknout. Sv. Petr je oslavován jako vizionář, když asi o dva roky později řekne u Césaree Filipovy: „Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého…“ Sv. Ondřej učiní tento objev už za několik hodin po prvním setkání s Ježíšem. Kdo je tedy větší vizionář? Ondřej však pokorně ustupuje do pozadí. Nadále už bude vždy na prvním místě mezi apoštoly jmenován Petr, zatímco ten který byl první – Ondřej, (v řečtině Protokletos - prvnějmenovaný, prvněpovolaný) až na místě druhém, později dokonce čtvrtém.

V Mt. evangeliu, které je určeno na dnešní svátek, jsme četli o povolání Ondřeje a Petra od jejich rybářských sítí. V těsném sledu za nimi povolává Ježíš další bratry rybáře: Jakuba a Jana. A program, který jim nabízí?: namísto rybáři, chytající do svých sítí ryby, budete rybáři lidí. A oni: „nechají své lodi a sítě“; jejich jediný majetek a zdroj obživy; svou sice těžkou, ale přece životní jistotu, a následují Ježíše do nejistoty, nezajištěnosti, pronásledování a později mučednické smrti. Tomu říkám odpovědět na výzvu! Nehledět na sebe, na druhé, nehledat žádná „ale, a kdyby“, nebudovat si zadní vrátka. Na jednoznačné POJĎ! prostě JÍT. To je myslím to nejaktuálnější, čím nás mohou a mají apoštolové i přes 2000 let oslovit. Časy a okolnosti se mění, Kristus dnes po nás nepožaduje svědectví kříže, ale naléhavost a závaznost onoho POJĎ ZA MNOU!, neztratila nic na své síle.

Jiří Vojtěch Černý

 

 

Zájezd Alpy - rakouské Tyrolsko

 
Nahoru