19.06.2020, autor: Miloslav Fiala, kategorie: Slova pro potěchu duše

Křesťané a okolní svět

Křesťané a okolní svět
Slova povzbuzení nejen pro seniory

V jedné islámské vesnici přijala skupinka občanů křesťanskou víru a dala se pokřtít. Většina vesničanů je ovšem vyloučila ze svého společenství, takže křesťanští muži už nesměli sedávat v kruhu ostatních a kouřit s nimi vodní dýmku, a jejich ženy nesměly chodit pro vodu do obecní studny. Noví křesťané si byli proto nuceni vykopat vlastní studni. Po nějakém čase se ale stalo, že obecní studna, kam chodila pro vodu většina vesnice, náhle vyschla. Křesťané, věrni své víře, pozvali své bývalé souvěrce, aby si chodili pro vodu do jejich studně, kterou si předtím byli nuceni vykopat. A aby bylo jasné, jaká je jejich víra, upevnili na své domy štítky s nápisem: „Zde bydlí křesťané“. To proto, aby každý viděl, že v domě křesťanů může vždycky v případě potřeby najít pomoc. Tito věřící šli věrně ve stopách prvních učedníků, kteří měli jedno srdce a jednu duši, aby nikdo u nich nežil v nouzi. Apoštol Pavel věděl, že v každém společenství může docházet k různosti názorů, k nesouladu a dokonce k hádkám. Proto v listě Kolosanům své čtenáře napomíná, aby se projevovali milosrdenstvím, dobrotou a pokorou: „Snášejte se a vzájemně si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému. Pán odpustil vám, proto odpouštějte i vy.“ Jde o výzvu, nad kterou bychom se měli zamyslet i my, ať je nám třeba sto let. A snažit se žít jako děti světla, a toto duchovní světlo se v plnosti naděje, pravdy a lásky bude šířit i kolem nás.

Miloslav Fiala

 

 

Zájezd do Řecka

 
Nahoru