Jde o život!

Ano, ale jde o život věčný! – Řekl mi kdosi: pořád rozebíráte tu eucharistii, že je to Ježíšův tělesný dotek, že posvěcený Chléb se vydává pro nás denně jako strava ducha, že Krev se prolévá z našich kalichů jako Víno radosti z Těla oslaveného do Těla mystického atd. Ale mezitím se ve světě dějí hrozné věci: Evropa je ve zmatku a to vás nezajímá? Odpověděl jsem: Evropě už nikdo nepomůže. Otočila se zády ke Kristu. Musíme jednat sami. Když r. 1938 selhalo Společenství národů, Velká i Malá Dohoda, začali lidé jednat sami. Otec nakoupil plynové masky, podepřel strop sklepa bukovými kmínky, připravil zásobu konzerv atd. (V tom sklepě jsme pak po 3 týdny bojů o Brno seděli). Evropa selhala a tak musíme jednat sami. Proto vám radím jak. Jak si uchovat holý život, a to život věčný. Odkud vzít sílu, důvěru a naději. Jak ani dnes neztratit radost. A to všechno můžeme jen jako Kristovci, sami uprostřed zmateného stáda. (Křesťané rovněž kdysi takto přežili rozpad Římské říše). Žije se dál, i když jako ve Sklepě. Ten je bezpečný a my přežijeme.

                                                                                                           Jan Rybář