26.09.2019, autor: Jan Rybář, kategorie: Zamyšlení

Jaké to dětství!

Jaké to dětství!

Připomínám jedno malé výročí velké statečnosti. V roce 1939 nás zaplavila vlna rudých praporů s polámanými kříži. Národ byl zdeptán, sražen na kolena a zklamán marnými nadějemi na pomoc zvenčí. A v tuto dobu vydává neohroženě historik UK profesor Václav Chaloupecký  "Svatováclavský sborník" o základech naší státnosti. Příběhy a legendy z úsvitu našich dějin měly lidi pozvednout na duchu a dodat naději. Pan učitel Josef Zapletal nám z tohoto sborníku také četl, dokud nebyl zatčen a popraven. (Má v Brně ulici.) V naší obci, zbavené křesťanství vlivem zdejšího obyvatele S. K. Neumanna, redaktora R. Těsnohlídka a jejich kliky, se ve válce opět začal plnit kostel. Odlétli Sokoli i Orli, skauti museli do Kuratoria pro výchovu mládeže  -  zbabělci do "Vlajky". Zůstal jen kostel...

Co neděli po mši zahřměly varhany a všichni povstali k chorálu "Svatý Václave"... Zpívali i farníci německé národnosti. To byla síla!  Lidé říkali, že jim  běhal mráz po zádech. Jistě k tomu přispěl  i  "Svatováclavský sborník".

Prof. UK Václav Chaloupecký zemřel r. 1951 ve věku 69 let, zarmoucen nástupem další totality opět s rudým praporem.

Jan Rybář

 

 

 

 
Nahoru