Hranice biblického stáří

Jednou z aktivit Diecézního centra pro seniory je příprava tematických materiálů určených animátorům seniorů jako pomůcka k vedení společenství ve farnosti. Jedním z témat, které zpracovala vedoucí Diecézního centra pro seniory Veronika Čepelková, je Stáří v Bibli. V této části se věnuje tématu Hranice biblického stáří.

Stáří obecně začínalo u mužů zhruba kolem šedesátky, u žen počátek splýval zřejmě se ztrátou schopnosti dát život dítěti, tj. s obdobím klimatéria – srov. např. Gn 18,11.[1] Na základě údajů biblických knih jej můžeme rozdělit do čtyř kategorií, přičemž první začíná již ve věku 50 let, který je chápán jako hraniční věk pro službu lévijců (viz Num 8,25). Druhá kategorie, 60 let, představuje horní věk pracovní aktivity.[2] Společenský význam této skupiny je patrný v odstupňování dávek za zproštění slibu. Mužů nad 60 let se týká 15 šekelů a žen nad 60 let pouze 10 šekelů (viz Lev 27,7). Pro srovnání uveďme, že věkového období od 20 do 60 let se týká 50 šekelů (u mužů i žen).[3] Třetí kategorie dělení stáří představuje 70 let jako hraniční věk života a poslední, čtvrtá, pak jako mimořádný věk dosahující 80 let, je-li člověk při síle (viz Ž 90,10).[4] Vzhledem k tomu, že věkové kategorie nad 70 let a nad 80 let byly překračovány jen zřídka, byl věk v prvním případě hodnocen velmi kladně a v druhém případě pokládán za mimořádný Boží dar.[5] Tato pozitivní vize stáří je v sapienciálním myšlení spojena s postavou starého člověka jako spravedlivého a bohabojného (srov. např. Př 16,31). Tím stáří získává výraznou morální konotaci a navíc je dáno do úzké souvislosti s eschatologickou perspektivou – ve dvou posledních prorockých textech se dobra, která přinese čas spásy, demonstrují konstatováním o velkém množství starců, resp. příslibem, že každý, kdo bude v té době žít, dosáhne vysokého věku (srov. Iz 65,20; Zach 8,4). Stáří jako cílová fáze lidského života je tedy něčím víc než pouze časově měřitelnou hodnotou.[6]

Tabulka: Biblické hranice stáří

Veronika Čepelková