Cesta do města a z města

Všichni známe okamžiky, kdy se nám vazbí vzpomínky a prožité situace. Tak se stalo i mně, kdy jsem putovala po městě se Zpravodaji TV Noe. Auto má k dispozici manžel na chalupě, kdy je ve složité zdravotní etapě, jindy jsme absolvovali rozvoz spolu.

Uvědomila jsem si, že mě jako vždy, kdy jdu do města vítá pohled na dva kostely s věžemi, po odevzdání Zpravodajů TV Noe adresátům i při návratu (kostely viz foto). Kostel Nalezení sv. Kříže a Povýšení sv. Kříže, Otec arcibiskup Otčenášek zdůrazňoval ojedinělost tohoto spojení v Litomyšli. Uvědomila jsem si i důležitost věží, nejen stověžatá Praha, pokud jsem šla pěšky na chalupu, i v krajině vystupovali v horizontále krajiny věže kostelů, určitě pomáhali v orientaci vojákům vracejícím se z bitev domů a v alejích s ovocem podél cest sbírali potravní posilu a modlili se růženec jako já. Vyrůstala jsem na vesnici a po probuzení z ložnice viděla evangelický kostel vedle s funkcionalistickou kulturní památkou sokolovny, z koupelny pak katolický kostel. Stavební slohy se mění, věží u kostelů ubývá, interiéry mají jiného výtvarného ducha, téměř mystického. Mnoho teologů vidí třetí tisíciletí jako mystické, včetně otce Jana Rybáře, kterého jsem poznala díky Veronice Čepelkové z DHK, nejenom jeho, ale  mnoho dalších duchovně krásných lidí. Prostřednictvím TV Noe, se stáváme velikým společenstvím, nesmím zapomenout na Fatimský apoštolát působící v Koclířově, kdy je nám dopřáno i v jiných podobách společenství setkávat se ve víře v různých oblastech naší vlasti. 

Dovolila jsem si rozprostřít mozaiku úvah s dalšími mnohými nepopsanými odbočkami myšlenek, které mě vedly jenom k díkům. Rozhodně nejsem sama, kdo pociťují v bilanci roku a možná života, úžas nad dary, které jsme obdrželi a ve své hloubce a šíři pozemského putování obdivujeme. Přitom to není vše, v Písmu sv. čteme: "Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, a nač člověk nikdy ani nepomyslil, co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují". (1 Kor 2,9)  

Krásné vánoce.

Anna Matoušková