05.05.2021, autor: Věra Šimková, kategorie: Online akce

Text a video: Beseda s Ing. Hanou Havlovou na téma "Jak odcházeli Češi do Ameriky"

Text a video: Beseda s Ing. Hanou Havlovou na téma "Jak odcházeli Češi do Ameriky"

Přinášíme video záznam a zápisky z online besedy s Ing. Hanou Havlovou na téma "Jak odcházeli Češi do Ameriky", které sepsala Mgr. Věra Šimková. Besedu pořádalo 22. dubna 2021 Diecézní centrum pro seniory Hradec Králové.

Záznam besedy sledujte zde nebo níže (pod článkem).

Zápisky Mgr. Věry Šimkové z besedy

Beseda s Ing. Hanou Havlovou na téma: Jak odcházeli Češi do Ameriky (22. 4. 2021)

Ing. Hana Havlová je bývalá diplomatka ČR a vysokoškolská pedagožka. V dnešní přednášce hovoří o našich krajanech, kteří začali masově emigrovat do Ameriky po r. 1848. Přes 800 000 se jich hlásí k českým kořenům. Dnes žije nejvíce krajanů v Texasu.

Odcházeli proto, že u nás v r. 1848 proběhla agrární reforma, rolníci dostali půdu, museli za ni zaplatit. Byli sice vlastníky půdy a svobodní, ale měli hodně dětí a byli velmi chudí. Emigrací řešili svoji ekonomickou situaci.

Vše se stane byznysem. Agentury podporovaly emigraci a dopisy z Ameriky chodily velmi pozitivní. Lidé při odchodu museli podepsat, že se už nikdy nevrátí, byli tzv. propuštěni z Rakouska-Uherska. Nejvíce jich odjelo z východních Čech. Česká Třebová byla jedním z nástupních míst. Jeli dráhou do Hamburku, nastoupili na nákladní lodě vozící obilí, bavlnu. Čekali v přístavu na volná místa. Po pár letech se situace zlepšila, cestovali 10 -12 dní. Chudí ze 3 třídy v podpalubí, v nuzných podmínkách, v nepohodlí. Někteří i zemřeli během cesty. Konec amerických snů v Bostonu, Filadelfii, NewvYorku. Amerika si začala vybírat, vracela nemocné a staré, i ženy bez manžela. Lidé si museli k lodnímu lístku připlatit za eventuální cestu zpět.

Ve Wiskonsinu, hodně na severu, je vesnička Kaledonie. Naši ji tam osidlovali v 50 letech 19. století. V Evropě lidé dělali kampaně, líčili výhody, získaná množství půdy. Byly vydávány příručky, jak začít. Z východních Čech byly organizované výpravy, r. 1854 přijelo asi 200 lidí na plachetnici, cesta trvala 10 týdnů. Některé děti cestou zemřely.

Podnebí je zde podobné, jako u nás. Přistěhovalci prožívali krušné začátky, mýtili les, žili v jednoduchých obydlích, po několika letech si koupili koně. V roce 1860 postavili hostinec, kostel, poštu, nakonec i školu. Český hřbitov v Kaledonii existuje dodnes. Ve Wiskonsinu se začaly vydávat první české noviny. Jeništů přijelo sedmnáct. Sedlák byl zdravý, ale po roce i s manželkou zemřeli na choleru. Češi se brali mezi sebou, měli spoustu dětí, někteří přijeli se svými starými rodiči. Byl vydán zákon o osidlování, dostali zdarma asi 120 ha půdy.

Emigrace byla i ke konci 19. století, to jeli malí sedláci. Volaly je tam konzervárny v lowě. Kolem r. 1900 tam byla práce na jatkách a v konzervárnách. Pan Vojtěch Havel odešel 18 letý, zaplatili mu k ruce průvodce Jana Veselého. Josefovi Kroulíkovi ze Džbánova se život nepodařil, proto si nemohl přivést rodinu. Naopak František Zachař s rodinou se výborně adaptoval. Pracoval na dráze, pak si založili penzion. Syn Albert se stal knězem. Sloužil v kostele sv. Ludmily.

Karel Jonáš zemřel v Německu, je přezdíván "největší Čech v Americe". Byl to novinář, poslanec, první konzul Spojených států v Praze. Po jeho smrti mu byl postaven v Americe pomník. Jeho přáním bylo, aby byl pochován na Olšanech v Praze, kde na hrobě má obrovský pomník.

Svatý Jan Nepomuk Neuman se narodil v Prachaticích, je prvním Američanem, který byl kanonizován. Byl misionář, redemptorista, r. 1852 byl ustanoven biskupem, v r. 1860 zemřel. Zakládal ve Spojených státech školy, charitativní činnost, kázal mezi indiány. Je označován za patrona emigrantů.

Páter Emil Kapaun, syn chudých fatrmářů, se stal válečným hrdinou, zemřel r. 1951 v Severní Korei. Sloužil v těžkých podmínkách, zůstal se zajatci, s těmi nejbědnějšími, kteří umírali na úplavici. Na pití jim převářel vodu. Prezident Barack Obama mu udělill státní vyznamenání in memoriam. Podařilo se identifikovat jeho ostatky, bude převezen do rodného Kansasu, bude mít důstojný pohřeb. Mnoho míst v Americe je po něm pojmenováno a na něj upomíná.

Na hřbitovech v Americe existují náhrobky z let kolem r. 1885, například hrob Jana Jeništy, který zemřel v r.1882. Předkové nikdy nezapomínali na to, že jsou z Čech.

V Řetové u Ústí nad Orlicí žije rodina Renčínů, s panem Renčínem vydá paní Ing. Havlová knihu o osudech asi 20 lidí, kteří emigrovali do Ameriky.

Beseda byla velmi zajímavá, rozšířila naše obzory.

O podrobnostech, které nás zajímají, si můžeme najít informace na internetu. Moc děkujeme

Věra Šimková

 

 

 

 
Nahoru