Setkání přátel v Praze
Byli jsme skutečně moc rádi, že jsme se mohli ve čtvrtek dne 4. prosince spolu s výpravou královéhradeckých poutníků zúčastnit prohlídky arcibiskupského paláce a společně se pomodlit u hrobu pražského arcibiskupa otce kardinála Dominika Duky; bylo to shodou okolností přesně měsíc po jeho úmrtí. Výprava se přes Prahu vracela ze zájezdu do Drážďan a na zámek Moritzburg, kde se před lety natáčela snad všemi milovaná pohádka "Tři oříšky pro Popelku". A pražský arcibiskupský palác byl dějištěm neméně slavného Formanova filmu "Amadeus", na němž se podílel svými návrhy kostýmů pan Theodor Pištěk, který zcela nedávno zemřel; bohužel ani představitelka líbezné "Popelky již dávno není mezi živými...
V arcibiskupském paláci jsme nejprve navštívili "srdce Paláce" - památnou svatojiřskou kapli v prvním poschodí, jíž vévodí pozlacené busty svatých Petra a Pavla; ochotný průvodce (zaměstnanec arcibiskupství) nás provedl mnoha skvostnými sály s úžasnými tapiseriemi ve druhém poschodí (ta největší představuje pomazání krále Davida); shlédli jsme rovněž galérii portrétů pražských arcibiskupů, mezi nimiž jsme našli kardinály Berana, Tomáška, Vlka, Duky, ale i Skrbenského, o němž kdysi "zlé jazyky" tvrdily, že při žehnání místo obvyklé formulace potichu říkával: "Já jsem ten hezký - kardinál český - primas Skrbenský". Právě v oněch skvostných prostorách paláce za totality sídlila Státní bezpečnost a kontrolovala každé slovo tehdejšího biskupa-apoštolského administrátora Františka Tomáška.
Po prohlídce arcibiskupského paláce jsme se přesunuli do katedrály svatých Víta, Václava a Vojtěcha. V její zadní části je nové hezké sousoší svatého Vojtěcha; tento světec je znázorněn jako ještě mladý pohledný biskup. U vchodu do Křížové kaple po levém boku velechrámu visí známý dřevěný kříž od slavného sochaře, či spíš geniálního řezbáře Bílka, na němž má Kristus - na rozdíl od většiny krucifixů - nezvykle vodorovně rozpažené ruce: znázorňuje totiž dusícího se Ukřižovaného právě ve chvíli, kdy se v hrozných bolestech na svých přibitých údech snažil trochu pozvednout, aby aspoň na chvíli mohl volněji vydechnout... U hlavního oltáře katedrály si nikdo nemohl nepovšimnout obří bronzové sochy klečícího kardinála Schwarzenberka - mistrovského díla sochaře Myslbeka - i krásného portrétu usměvavého pana kardinála Duky nad jeho hrobem v kapli zemřelých arcibiskupů. Obešli jsme zadem presbytář hlavního oltáře a kolem oltáře svatého Víta v chrámové apsidě jsme dorazili k stříbrnému náhrobku sv. Jana Nepomuckého. Odtud nás zaujal pohled přes stometrovou chrámovou loď na nové mohutné varhany obepínající rozetu nad zadním kůrem; jejich mohutné píšťaly na dálku vypadají jakoby nějaká jemná krajková záclona kolem onoho ohromného kruhového kůrového okna v průčelí katedrály. Svou neplánovanou předpremiéru měly tyto nové varhany právě při pohřbu Otce kardinála Dominika Duky, který má na jejich pořízení hlavní zásluhu...
Moc děkujeme milé Veronice, že nás pozvala na tuto prohlídku historického sídla pražských arcibiskupů i k návštěvě hrobu pana kardinála v svatovítské katedrále a k večerní mši svaté u Pražského Jezulátka. Bylo to pro nás radostné setkání s Verunkou, s otcem Vojtěchem Jiřím Černým i s celou řadou našich milých přátel a známých ze společných duchovních obnov v janskolázeňském Marianu, z mnohých setkání v královéhradeckém Novém Adalbertinu i z četných poutních zájezdů.
Pro web Simeon.cz zapsal Karel Voplakal
