21.10.2015 11:00, autor: Karel Voplakal, kategorie: Poutní zájezdy a výlety

Říjnový poutní zájezd seniorů do Podšumaví a na Šumavu - II. část

Říjnový poutní zájezd seniorů do Podšumaví a na Šumavu - II. část

Ve čtvrtek ráno jsme si ještě před snídaní sbalili své „saky-paky“, u bohatého švédského stolu jsme „natankovali pohonné hmoty“, rozloučili se s pohostinným hotelem Vydra a jeho usměvavým personálem  a vyrazili za dalšími cestovními zážitky. Zahájili jsme návštěvou kostela ve Zbynicích, u nějž na hřbitově je pochován významný český teolog prof. ThDr. Boublík. S jeho nadčasovými teologickými díly nás seznámila sympatická vedoucí diecézního Centra pro seniory Veronika Čepelková, která náš poutní zájezd dokonale připravila a která těsně před odjezdem promovala na doktorku filosofie. Hluboce duchovní a přitom moderní dílo teologa profesora Boublíka poznala při svých studiích. V modlitbě jsme postáli u jeho hrobu na zbynickém hřbitově. Dozvěděli jsme se, že v padesátých letech byl zatčen Státní bezpečností, odsouzen, ale že se mu podařilo z kriminálu utéci a přes Západní Berlín se dostal na svobodu. V Římě vystudoval a zahájil svou velmi úspěšnou a nadějnou teologickou kariéru. Za svůj nedlouhý život (dožil se ani ne padesátky) obohatil teologickou literaturu mnoha nevšedními díly. Ve zbynickém kostele otec Kunert sloužil naši třetí a poslední poutní mši svatou.

Nastoupili jsme pak cestu  do Prachatic - rodiště misionáře a prvního amerického světce sv. Jana Nepomuka Neumanna. V době současného nedostatku kněží se nám zdá neuvěřitelné, že na počátku 19. století  bylo duchovních tolik, že do seminářů přijímali jen limitované počty uchazečů a že někteří  byli vysvěceni jen za podmínky, že půjdou do misií. Prachatický rodák Jan – syn německého otce a české matky – odcestoval jako nadšený misionář  do severní Ameriky, kde byl vysvěcen a působil pak nejen mezi krajany, ale i mezi Indiány a černochy v okolí Niagarských vodopádů - a za své schopnosti a zásluhy se stal biskupem ve Philadelphii. Ale ani pak si nikdy nedopřál odpočinku - a předčasně zemřel vyčerpáním při své misijní činnosti. V roce 1977 byl svatořečen - jakožto první občan Spojených států. Za svého patrona jej proto považují nejen Češi a Němci, ale především Američané.

Prachatice jsou městem se slavnou historií; díky své výhodné poloze na Zlaté stezce se rychle vyvíjely a na město byly povýšeny už v raném středověku. Jsou i velice fotogenickým městem atraktivním pro turisty: všude se nabízí mnoho vděčných záběrů: když jdete od městské vstupní Dolní brány s Parkánem, kolem krásného kostela sv. Jakuba Většího, kolem renesančních domů se sgrafity, když míjíte budovy Staré i Nové radnice, domu Muzea a Městské knihovny až k rodnému domu sv. Jana Nepomuka Neumanna –všude je co obdivovat, co fotografovat. Rodný dům světcův býval v době jeho narození obydlím mnoha rodin; později se stal řeholním domem sester kongregace sv. Karla Boromejského; za totality jim byl samozřejmě vyvlastněn. Skrýval se v něm jeden režimem pronásledovaný kněz; poté co jej StB objevila, byla představená tohoto řeholního domu, Matka Vojtěcha Hassmanová uvězněna a prožila mnoho let v socialistických „nápravně-výchovných zařízeních“. Nyní je rodný dům světcův opět vlastnictvím boromejek a je restaurován. Přes ulici stojí mnohem starší kamenný dům, tzv. Neumannka, který však potřebuje velmi náročnou opravu. Níže (v téže ulici) se ukazuje další zajímavý  dům, na jehož místě stával jiný, v němž snad prý kdysi studoval Mistr Jan Hus.  

Dějiny hlavního městského kostela sv. Jakuba Většího by vydaly na samostatný článek; kostel utrpěl za všech válek - nejprve za husitských bouří, později zhoubným požárem na počátku 16. století, přišel o zvony, částečně i o jednu z věží, ale přesto je nádherný zevně i zevnitř: celou svou stavbou, svým gotickým žebrovitým stropem, svými  vyřezávanými oltáři, sochami, obrazy, umělecky zdobenou kazatelnou i chórovými lavicemi.   

Ve městě je také několik příjemných hospůdek, do nichž se naši spolupoutníci rozprchli; byl právě čas oběda. Ale již asi ve 14 hodin jsme nastupovali do našeho pohodlného autobusu; zpáteční cesta byla pro některé účastníky pouti dlouhá – potřebovali se dostat na své vlakové a autobusové přípoje- pokud možno ještě za světla. První „várka“ poutníků vystoupila už v Praze - u metra na Černém mostě po 17.hodině. Známí se loučili s nadějí, že se snad zase brzy někde sejdeme. Byli jsme vděčni otci Janu Kunertovi za milý duchovní doprovod, dr. Veronice Čepelkové za vynikající přípravu i organizaci  zájezdu a za milou přátelskou atmosféru po celé tři dny - a v neposlední řadě i našemu obětavému řidiči, který nás v bezpečí dovezl k cíli.  Na zájezd i jeho účastníky budeme dlouho a rádi vzpomínat.

Karel Voplakal


Vydejte se na nádherné adventní trhy do Berlína!


 
Fotogalerie Fotogalerie
Fotogalerie Zájezd na Šumanu a do Podšumaví
Zájezd na Šumanu a do Podšumaví

19.10.2015 13:00

Počet fotek ve fotogalerii: 37

Fotogalerie Zobrazit fotky Zájezd na Šumanu a do Podšumaví

Zájezd Rumunsko a Moldavsko

 
Nahoru