02.09.2021, autor: Věra Šimková, kategorie: Poutní zájezdy

Poutní zájezd na Horu Matky Boží v Králíkách a do oblasti Králického Sněžníku

Poutní zájezd na Horu Matky Boží v Králíkách a do oblasti Králického Sněžníku

Naše první zastavení je v Klášterci v Orlických horách na místním hřbitově u hrobu Anny Bohuslavy Tomanové (1907-1957). Vyprošujeme si tiše její požehnání, Chudobky z Orlických hor.

Druhé zastavení je na mariánském poutním místě, na Hoře Matky Boží v Králíkách. Prohlédli jsme si kostel a prožili mši svatou s P. Dmytrem Romanovským. Pomodlili jsme se na Svatých schodech.

V kostele na hlavním oltáři je Milostný obraz Panny Marie Sněžné, který je srdcem tohoto poutního místa. Je předmětem velké úcty. Dříve, než byl darován, byl jeho vlastníkem Tobias Jan Becker, který ho dostal jako student od hraběnky Putzardové ze Slatiňan u Chrudimi v době, kdy byl vychovatelem jejích vnuků. Obraz je kopií malby z baziliky Santa Maria Maggiore v Římě. Tobias měl obraz s sebou všude, kde působil jako kněz. Nabádal lidi, aby se modlili a ctili jej. Později, když obraz věnoval na Horu Matky Boží, byl dodatečně ozdoben stříbrnou tunikou, zlatým řetízkem a perlami.

Naše putování po výborném obědě pokračovalo do horského střediska Dolní Morava, kde jsme si vyjeli lanovkou ke Stezce v oblacích. Vyšlápli jsme si ji po 700 metrů dlouhém dřevěném chodníku do výšky 55 metrů. Úchvatné byly pohledy na oblast Králického Sněžníku a Orlických hor. Ti nejodvážnější vstoupili dokonce na síť do Kapky odvahy. Pod nohama viděli zemi v hloubce 50 metrů. Odpoledne se pošmourné počasí jako by zázrakem projasnilo, mraky zmizely a my jsme si prohlíželi krajinu zalitou sluncem.

Cestou domů jsme se pohledem z autobusu rozloučili s mariánským poutním místem Hory Matky Boží a zastavili se na Pastvinské přehradě. Až když jsme jeli autobusem domů, strhla se průtrž mračen. Jako by nám Bůh chtěl připomenout, jak nádherné počasí nám daroval, když jsme byli na Stezce v oblacích!

Vrátili jsme se domů opět plní pohody a vděčnosti. Proč tomu tak vždy je? Nevím. Snad, že nám Bůh dává nahlédnout! Snad, že se vždy snese Boží království mezi nás, snad, že Bůh je láska, která je mezi námi. Faktem je, že vnitřní teplo, klid a porozumění v nás ještě dlouho doznívá...

Proto s tebou, drahá Veroniko, tak rádi jezdíme na poutě, které organizuješ pod záštitou Centra pro seniory Královéhradecké diecéze. Nacházíme v nich nejen poznání. Jak to řekl o. Miloslav Šiffel, vracíme se jiní...

Děkujeme. 

Z homilie o. Dmytra: 

Do Panny Marie vložil Bůh velkou důvěru - svěřil jí svého jednorozeného syna. Bůh nás učí velké důvěře, protože nám důvěřuje sám. 

Jaká je moje důvěra vůči Bohu? - Zrcadlí se v naší důvěře k našim drahým a k lidem kolem nás.

Směřujeme k našemu přesahu. Buďme stále v Boží blízkosti. Maria ve svém životě odevzdala velké věci. Kéž i my můžeme jednou spolu s Marií zazpívat její Chvalozpěv: "Velebí má duše Pána a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli, že mi učinil veliké věci ..."

Vděčně zavzpomínala Věra Šimková

 

 

 
Nahoru