02.12.2020 12:45, autor: Věra Šimková, kategorie: Online besedy

Malá duchovní obnova s P. Janem Linhartem - zápisky

Malá duchovní obnova s P. Janem Linhartem - zápisky

Malá duchovní obnova „Naděje do této doby“

Přednášející P. Mgr. Jan Linhart, děkan farnosti Skuteč

Zápisky z online duchovní obnovy s P. Mgr. Janem Linhartem, kterou ve dnech 16. - 19. listopadu pořádalo Diecézní centrum pro seniory Hradec Králové. Text připravila redaktorka webu Simeon.cz Mgr. Věra Šimková.


1. přednáška - 16. 11. 2020

Doporučené knihy:

Carlo Maria Martini: "Tvá hůl mě vede"

(o Mojžíšovi)

C. M. Martini (1927 - 2012), italský kardinál a milánský arcibiskup, jezuita

Karel Herbst a kol.: "77 dopisů poslaných jeho milostí" (výměna dopisů)

Mons. Karel Herbst S.D.B. (*1943), em. pomocný biskup pražský, salesián

Sk 7: V životě Mojžíše jsou tři období:

0 - 40 let:

Narodil se židovské mamince, ujala se ho faraonova dcera, jako její adoptivní syn získal veškerou egyptskou moudrost. Při jeho narození byl jeho život ohrožen podobně, jako život Ježíše, jehož je Mojžíš předobrazem.

40 - 80 let:

Mojžíš se šel podívat, jak žijí jeho izraelští bratři. Zastal se jich a Egypťana zabil. Znal moudrost Egypťanů, ale neznal moudrost života. Utekl, žil v zemi madiánské u svého tchána Jitra, narodili se mu zde dva synové. Chtěl pomoci svým bratřím, ale stal se vrahem. Ublížil sám sobě, věci Židů a připravil o život člověka.

V tomto období chce Mojžíš svým způsobem osvobodit Židy a vše zkazí. Musí projít další formací svého života a pochopit, že běh světa určuje Bůh. Jde mu o život, obdobně jako Petrovi.

Ježíš Petra pokárá, když chce věci vzít do svých rukou. Ten později Ježíše zradí a u Genezaretského jezera znovu okusí Ježíšovu lásku.

Obdobně svatý Pavel. Potřeboval pád s koně a tři dny slepoty, aby později Ježíše přijal a hájil ho Jeho jménem.

Každý můžeme přemýšlet, jak jsme v mládí prošli obdobnou situací bez Boha, a pak se nám vše sesypalo. Pán nám POSTUPNĚ odkrývá naše chyby a VEDE NÁS. Je pro nás nebezpečné, když uvázneme v rezignaci a budeme pak žít svůj poklidný život! Pán po nás nechce, abychom změnili svět. Chce, abychom se přiblížili k Němu, k Bohu. Chce, abychom se stali citlivější, vnímali lidi, naslouchali jim. Musíme v sobě pročišťovat cestu k Bohu. Tím se staneme oknem k Bohu. Vysíláme k Němu prosby a On skrze nás může hovořit k lidem kolem nás. To je obrovská výzva. V pravý čas být schopen reagovat na Boží pozvání. Ne my hledáme Boha, ale On hledá nás!

80 - 120 let:

Ve věku osmdesáti let byl Mojžíš osloven Bohem v hořícím keři. To je naděje i pro nás. Skrze korona krizi jsme odsunuti do pouště. Ale vezměme to jako šanci! Využijme tento čas a otevřme své srdce pro Boha.

 

2. přednáška 17. 11. 2020

Faraon po Mojžíšově návštěvě zpřísnil Izraelitům normy, ti se proto na Mojžíše a Árona zlobí. I my, jdeme-li za něčím pravdivým, jde-li o dobrou věc, stojí za to něco proto vytrpět.

I faraon měl výbornou výchovu a vzdělání. Je diplomat. Ptá se, kdo je váš Hospodin? Přicházejí na Egypt rány. Faraon dělá postupně ústupky. Při sedmé ráně je ochoten Židy propustit. Až desátá rána rozhodla. Pohromy - červená voda v Nilu, rozmnoží se řasa, namnoží se na tom žáby, z toho se namnoží hmyz, kobylky přináší vítr. Vše se dá vysvětlit, ale desátá rána je symbolem, nedá se přirozeně vysvětlit. Prochází Anděl Smrti, hubí vše prvorozené, i syna faraonova. Židé jsou chráněni.

Faraon Židy propouští, ale později je pronásleduje. U Rákosového moře se uchyluje k násilí.

My také jdeme vstříc dobrým zásadám, ale máme své hranice. Když máme přinést oběť, klademe podmínky, vymlouváme se. Pán Bůh, když po nás něco chce, dá nám dary, když se o něj opřeme, když uděláme krok víry. Zamysleme se, jaké jsou naše limity. Po faraonovi nemůžeme chtít, aby se vzdal svých limitů; ani po nás ne.

Papež František také naráží na nás, křesťany. Má vnitřní svobodu a nenechává se svazovat konvencemi. Dává příklad osobní prostoty a chudoby.

Jaké poučení si máme z toho vzít?

1. Mojžíš se setkává s Hospodinem v hořícím keři - má mladickou zvídavost - jak to, že keř neshoří? Mějme v sobě touhu po poznání a pokoru. Stále se máme co učit, jak máme žít.

2. Situace na poušti - Bůh mu chce pomoci, dá určité pravomoci i druhým lidem - zkouška pokory - Mojžíš je skutečně plný Božího Ducha.

Ptejme se Boha, když konáme důležitá rozhodnutí. Prosme o pomoc Božího Ducha.

Na počátku Mojžíš užívá sílu a moc, i zabije. Po svém dozrání se snaží pomáhat v díle Božího slova.

Bůh působil skrze znamení, hůl - had, malomocenství - zdravá ruka. Totéž dokázali i faraonovi kouzelníci. Ale pak přicházejí rány, i když jsou přirozené, přicházejí právě, když je potřeba! Bůh nedělá nikdy nic pro efekt.

"Já jsem Hospodin, Bůh a chci odvést Židy z otroctví." I my jsme v otroctví svých hříchů, závislostí. Přemýšlejme nad posledními lety svého života. Co jsme prožili - pouť, narození vnoučat, uzdravení, ... Co mně tím chtěl Bůh říci? Např. bolavá kolena, záda, ... Bůh nám tím cosi naznačuje.

Stejně jako korona krize. Nic není náhoda. Bůh do našeho života, do naší doby, vnáší znamení.

Faraon měl moc. Mojžíš dozrál jako víno, dozrál v osobnost. Pronásledováním Židů ukazuje faraon svou slabost. I my, když něco dokazujeme, jsme vlastně slabí.

V životě se stávají i věci, z nichž nic nevyplývá. V mezilidských vztazích je lépe se spolehnout na rosol než na žulovou pevnost. I Tomáš Halík píše knihu "Co je bez chvění, není pevné".

Bůh naše slabosti promění v něco dobrého.

 

3. přednáška 18. 11. 2020

1. Kor 10,1-2

Těsně před mořem se Izraelští dovídají, že jsou pronásledováni Egypťany. Prožívají noc hrůzy.

Martini se zamýšlí, jak přemýšlejí a radí se izraelští starší. Je pět reakcí:

1. Mojžíši, my jsme uvěřili, že tě Bůh povolal, a teď tu zemřeme (panika).

2. Mají nedůvěru, že poslechli Mojžíše: "Ty jsi nás uvedl do pohromy" (potřebují viníka).

3. Izraelci byli rozděleni do bojových tvarů. Jsou připraveni bojovat, i padnout do posledního muže (nejstatečnější postoj).

4. Mojžíši, v tebe jsme velkou důvěru neměli, víme, že nás faraon potřebuje. Půjdeme zpátky do jistoty (i když budeme otroky).

5. A co když Bůh opravdu k Mojžíšovi promluvil a vede ho!

Izraelci poslechnou pátý hlas a nechají jednat Hospodina.

(předtím, jako by zapomněli na deset ran!)

Cesta faraonská - snaha přežít, ať se děje, co se děje a cesta Mojžíše - důvěry v Boha.

..."Nech mrtvé, ať pochovají své mrtvé"...

..."Vše rozdej a pojď za mnou"... Ježíš provokuje, pojď do nejistoty, to je cesta křesťanů!

Koronavirus - buďme opatrní, ale nesmí nás přemoci strach! Odevzdejme své děti Bohu, modleme se za ně. On je miluje víc, než my jsme toho schopni.

Naše cesta je cestou vytrvalosti. Vždy můžeme začít znovu. Vše nechat na Bohu znamená SPOLUPRÁCI. Mějme neochvějnou důvěru, že Bůh nám půjde vstříc.

Jak reagoval Mojžíš? Mohl utéci, mohl bojovat, nebo nedělat nic a pasivně nechat jednat Boha, nebo zakusit v modlitbě Jeho blízkost: "Bože, teď jsi na tahu Ty!". Jako Eliáš na hoře Karmel, jako Maria a Josef, jako sv. Alžběta a Maria - nechají jednat Boha. Josefovi stačí jediný sen a nechá jednat Boha. Touto cestou šel Ježíš Kristus v Getsemanech. Rozhodl se pro nejtěžší cestu, poslechl Otce.

Mojžíš zvedne ruku (spolupracuje s Bohem), aby se moře rozestoupilo a pak zavřelo.

Ježíš jde dál, vydá se do rukou lidí, chvíle, kdy Otec nechává Ježíše vypít kalich hořkosti až do dna - do Jeho smrti nereaguje! Ježíš - co všechno byl ochoten pro nás udělat!

Mojžíš je svědkem zázraku.

Uděláme krok víry, ale situace, které jsme se tolik báli, skutečně nastala ...

My máme víru, která přechází hranici našeho fyzického života!

Hospodin říká: "Proč ke mně křičíš?" Mojžíš má strach. Bůh bude bojovat za nás.

Mojžíš se stal prorokem, důvěřoval Bohu.

Lk: Na Kalvárii Ježíš umírá za nás, vy se budete dívat. Není to ale pasivní pohled...

Vše vsadili na Boha. Jdou do moře.

Toto rozhodnutí musíme udělat i my.

KNIHA: M. O. Vácha: Jízda v levém pruhu (rozhovory).

Je to výzva, abychom se rozhodli projít Rudým mořem, ale k tomu se musíme rozhodnout my.

Evangelium je určeno pro mne, mne má změnit! Proměnit mě může JEDINÁ věta. Na vlastní život zapomínáme. První rozhovor ke vzkříšenému Kristu: "Rabuni". Jméno jde do srdce, abych pochopila, že moje srdce má být zapáleno, proměněno.

"Marie"- jméno jí/mně dal Bůh. Marie slyšela.

Křesťanství je o průchodu Rudým mořem, o důvěře Bohu. V tom je také NADĚJE.

Massa, Meriba - "uvidíš, nevstoupíš" - na poušti mají žízeň. Mojžíš s Áronem zapochybují, že by Bůh mohl pomoci.

Je to zároveň pro nás. Mojžíš - taková osobnost, může zakolísat. A Bůh chce po něm nejvyšší oběť. "Uvidíš, nevstoupíš".

Modlíme se za děti a oni se neobrátí. Nedočkáme se toho ...

Přijměme to za SVOU OBĚŤ. Mojžíšova oběť. Ježíš skrze oběť vstal z mrtvých!

 

4. přednáška 19. 11. 2020

Mojžíš je Boží služebník.

Deut 34: Když Mojžíš zemřel, služebník Hospodina, tam v moabské zemi ...

Služebník není populární titul. Jsme-li křesťany, jsme služebníky Boží. V církvi je to čestný titul před blahořečením.

Hledáme způsob, jak lépe Bohu sloužit, být vnímaví k lidem kolem sebe, v souvislostech s druhými.

Mojžíš sloužil lidem, staral se i o jídlo. Po projití mořem začaly vnitřní problémy. Bůh daroval křepelky, vyvedl vodu ze skály.

Mojžíš organizoval život svého lidu. Hospodin mu poslal na pomoc tchána Jitra. Říká mu, aby vše nedělal sám. Ať každý dělá, co je mu dáno a nedělá práci za lidi níže postavené.

Dobré vedení je v tom, že si vedoucí najde dobré spolupracovníky. Nebojí se, že ho přerostou a předá jim plnou důvěru. Kdo si není jist sám sebou, hledá si lidi méně schopné.

Mojžíš si vychovává mladičkého Jozua, který pak převzal vedení izraelského lidu.

Mojžíš prosí Boha o pomoc: "Bože, je to tvůj lid". Opírá se plně o Boha.

Velmi snadné je o někom říci, že žije hrozně. Ale, co jsem udělala já pro něho! Když máme vedle sebe problémové lidi, musíme pro ně něco udělat, nebo se za ně aspoň modleme. Je to výzva a naše odpovědnost. Jsme SPOLUZODPOVĚDNÍ, jak žijí naši bližní!

Ex 17: Boj proti Amalečanům.

Na kopci, když měl Mojžíš ruku nahoře, Izraelci vyhrávali, když umdlel a měl ruku dole, prohrávali. Áron a Chúr mu pomáhali zvedat ruku, Jozue vedl boj.

Stáří nemohoucí lidé se modlí za druhé. Má to velký význam. Modleme se za naše bližní, kteří to potřebují. Mojžíš se modlí, je mluvčím u Hospodina a naopak, slova od Hospodina předává svému lidu. Slouží utěšováním. Říká lidu: "NEBOJTE SE".

Buďme v této době lidmi útěchy.

Služba slova: Bůh propouští Mojžíše z hory Choreb. Předává mu Desatero. My se máme modlit, žít Slovo Boží, sloužit lidem.

Ježíš říká:"nepřišel jsem, aby mi lidé sloužili, ale abych sloužil".

Nádherný vesmír, hvězdy na nebi, naše planeta ... Jsme děti štěstěny. To, že existujeme dosvědčuje, že nám Bůh slouží. Bůh má pokoru.

Mat 25: Co jste pro mne udělali, když jsem byl ... Nejvíce pro Boha děláme, když sloužíme druhým. Staneme se naplno lidmi, křesťany. Zrno musí odumřít, aby ...

Každý nemůže dělat úplně všechno. Někdo káže, někdo se modlí. Hledejme svá charizmata. Hledejme druh své služby. Bez ohledu na věk svá charizmata rozvíjejme. Ve své službě je budeme rozpoznávat.

Kniha: Štěpán Smolen, Cigánský evangelia.

Nadějí je, když se otevřeme Bohu a NADĚJI předáváme dál (drobností, úsměvem), abychom předávali Lásku od Boha dál ...

Mgr. et Mgr. Marek Orko Vácha, Ph.D. (*1966), římskokatolický kněz, teolog, přírodovědec, pedagog, spisovatel a skaut. Slouží jako farář lechovické farnosti a farní vikář (kaplan) Římskokatolické akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora. Na akademické půdě působí ve funkci přednosty Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kde je i předsedou akademického senátu. Specializuje se na otázky evoluční biologie, lékařské a environmentální etiky.

Mons. Prof. Tomáš Halík (*1948), katolický kněz, teolog, religionista, sociolog, psycholog, a filozof. Přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je farářem akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze a prezidentem České křesťanské akademie.

R.D. Mgr. Štěpán Smolen (*1983), katolický kněz, spisovatel a překladatel.

Věra Šimková

 
 
Nahoru