List nemocným - slovo koordinátora Martina Weisbauera

Milí přátelé,

v diecézním časopise Adalbert vychází od září rubrika „List nemocným“. Navazuje na krásnou tradici dopisů, které po mnoho let přinášely povzbuzení těm, kdo pro nemoc, stáří nebo jiné životní okolnosti nemohou být tak často mezi druhými nebo se účastnit života farního společenství.

Jako koordinátor této rubriky a zároveň nemocniční kaplan se stále setkávám s lidmi, kteří nesou různá břemena – bolest, nejistotu, osamělost, ale také velkou statečnost, trpělivost a víru. Právě oni mě učí, že lidský život neztrácí svou hodnotu ani tehdy, když ubývá sil a přibývá omezení. Naopak, často právě v těchto chvílích člověk objevuje to nejdůležitější.

Každý měsíc se na stránkách Adalberta objevuje krátké zamyšlení od některého z autorů. Jsou mezi nimi kněží, nemocniční kaplani, řeholníci, laici i další lidé, kteří chtějí sdílet slovo naděje, povzbuzení a víry. Nejde o odborné rady ani o velká kázání. Spíše bychom rádi, aby tyto řádky byly tichou návštěvou, podáním ruky a připomenutím, že na své cestě nejste sami.

Nemocní nejsou pouze příjemci péče a povzbuzení, ale také důležitou součástí života církve. Nemoc, stáří a omezení člověka nevyřazují ze společenství, naopak modlitba, obětované utrpení i věrnost v těžkých dnech jsou často skrytou oporou celé diecéze. To je motiv, který se v tradici původních „Dopisů nemocným“ objevoval poměrně často.

Možná budete tyto Listy číst sami, možná vám je někdo předčítá. Ať už je tomu jakkoli, přejeme si, aby se staly malým znamením blízkosti – a to blízkosti lidské i Boží. Vždyť Pán Ježíš zvláštním způsobem přichází k těm, kdo jsou unavení, zkoušení nebo nesou svůj kříž.

Děkujeme také všem rodinám, přátelům, dobrovolníkům a pečujícím, kteří nemocné provázejí. I vy jste součástí tohoto společenství, které se snaží nést břemena jedni druhých.

Přeji vám pokoj, sílu pro každý den a jistotu, že jste neseni modlitbou celé diecézní rodiny.

Za autory Listů nemocným

Martin Weisbauer, koordinátor rubriky a nemocniční kaplan