14.11.2022, autor: Karel Voplakal, kategorie: Akce

Ekumenické nešpory k 402. výročí bitvy na Bílé Hoře

Ekumenické nešpory k 402. výročí bitvy na Bílé Hoře

Řeholní sestry z benediktinské komunity Venio na Bílé Hoře ve spolupráci s farností opět - jako už tradičně -  připravily a zorganizovaly ekumenické shromáždění k výročí bělohorské bitvy. Od jejího "kulatého" (400.) výročí mezitím uplynuly další dva roky a letošní osmý listopad připadl na pracovní den (úterý), a tak z praktických důvodů bylo rozhodnuto posunout  připomínku tohoto významného jubilea o dva dny dopředu - na neděli 6. 11., aby se mohl zúčastnit prakticky každý.

Přesně v 16 hodin od bělohorského oltáře přivítala účastníky setkání hlavní iniciátorka a organizátorka této akce - abatyše benediktinek sestra Franceska Šimuniová OSB svým úvodním slovem. Hlavním programem letošního setkání byly ekumenické nešpory- tedy "večerní chvály"- tentokrát za aktivní účasti věřících tří nejvýznamnějších církví- katolické, evangelické a husitské. Letošní novinkou bylo zapojení studentů a absolventů příslušných tří teologických fakult.  Mladí bohoslovci i civilní studenti bohosloví se ujali vedení těchto "Modliteb církve", při nichž se v modlitbě pravidelně střídají dvě skupiny věřících- v tomto případě levá a pravá polovina účastníků této bohoslužby.

Modlitby první skupiny vedl student, který si oblékl historický bohoslužebný oděv před-koncilního typu, na nějž se my pamětníci ještě dobře pamatujeme: černou sutanu s tuhým kolárkem u krku, přepásanou široký pásem, jaký donedávna používaly některé řeholní řády-  a na hlavě měl tradiční kněžský kvadrátek (biret); druhou skupinu vedla jeho kolegyně z fakulty v civilním oblečení. Po skončení předepsaných modlitbách nešpor vyšlo celé shromáždění z kostela a za zpěvu kánonu "Před Tebou, Pane, temnost ztrácí sílu svou, noc odchází a den jasně září..."  se přesunulo do kostelního nádvoří  k společnému ekumenickému hrobu žoldnéřů obou válčících stan padlých v bělohorské bitvě.

Je třeba říci, že tento ekumenický hrob vznikl před víc než dvaceti lety z iniciativy Otce kardinála Miloslava Vlka, tehdejšího pražského arcibiskupa: kosti padlých vojáků, předtím uchovávané v depozitáři Národního vojenského muzea, byly pietně uloženy do posvěcené země. Hrob s tělesnými pozůstatky asi čtyř desítek padlých leží ve východní části nádvoří - poblíž sakristie.

Pietní obřad u hrobu a závěrečné společné modlitby byly ukončeny modlitbou Páně- "Otčenášem" - s ekumenickým dovětkem: "...neboť Tvé jest království i moc i sláva - na věky!" - tedy tak, jak se modlitbu "Otče náš" modlívají nekatoličtí křesťané.

Ke hrobu přišla i početná skupina mužů i žen v historických vojenských kostýmech bojovníků Třicetileté války. Někteří z nich podstoupili náročnou cestu na Bílou Horu ze vzdálených lokalit - část jich prý dokonce pěšky - v těch jejich těžkých kovových krunýřích a přilbicích a s replikami dobových zbraní.  U hrobu položili věnec a postáli čestnou stráž.

Po skončení oficiálního programu byli všichni účastníci pozváni na lehké občerstvení; v diskutujících skupinách pak došlo k vzájemnému poznávání i uzavírání přátelství napříč konfesemi.

Pro www.Simeon.cz zapsal Karel Voplakal

 

 

 

zájezd na Francouzskou riviéru, do Monaka a Lurd

 
Nahoru