Buen camino aneb putujeme po východočeské svatojakubské cestě za mír

Moje milované sestry a bratři v Kristu a Marii - seniorky a senioři!
Chci se s vámi podělit o zážitky z letošního putování po svatojakubské cestě za mír v naší České republice. Nejprve musím poděkovat naší milované organizátorce Veronice, která nám tuto pouť umožnila, zorganizovala. Letos jsme takto putovali již po šesté - no a velmi úspěšně. I když jsme byli varováni před nepřízní počasí, vše bylo OK. Sluníčko se na nás celý den usmívalo, příroda kolem nás zářila krásnými jarními barvami, ptáčci nás provázeli svým krásným zpěvem. Prostě nádhera! To vše pro nás Bůh stvořil, nepřestávejme mu za to děkovat.
Naše putování začalo v Červeném Kostelci, odkud jsme se vydali pěšky do Slatiny nad Úpou, celkem kolem osmi kilometrů. Cesta vedla poli, lesy, místy i přes hrboly, ale vše jsme zvládli.
Docela neplánovaně jsme došli k památnému kostelíku Navštívení Panny Marie ve farnosti Boušín, kde jsme se mohli pomodlit. Kousek od něho pod kopcem byla i kaplička P. Marie s pramenem léčivé vody, tou jsme se osvěžili.
Pokračovali jsme dál, pěšky až do Slatiny nad Úpou. Cestou jsme míjeli kamenné sloupky, na nichž byla vyryta vzdálenost až do cíle - Santiago de Compostela - cca tři tisíce tři sta kilometrů. Cestou jsme se modlili sv. růženec, prosili za mír ve světě, za obrácení hříšníků.
Věřím, že Bůh naše modlitby vyslyší a ve světě zavládne mír. Vždyť jsme poutníky naděje a prosíme Ducha svatého, aby v nás zažehl plamen naděje v důvěrném očekávání nového nebe a nové země.
Ze Slatiny nad Úpou jsme se vrátili - již autobusem - zpět do Červeného Kostelce, kde jsme poobědvali, potom alespoň nahlédli do nově opraveného kostela Svatého Jakuba, pomodlili se a chystali na zpáteční cestu do Hradce Králové - vlakem.
Naše výprava byla počtem jedna z největších osob, převážně žen, byl s námi jen jeden statečný muž – díky za něho!
Vrátili jsme se plni krásných zážitků v podvečer do svých domovů a děkujeme Bohu, že ještě v tomto pokročilém věku nám umožňuje takové radosti.
S láskou a díkem Veronice za vše, jak se o nás seniory stále stará! Bůh ji posiluj!
Helena Ryklová