Vzpomínka na Neil Armstronga

Vzpomeňme, že 25. srpna 2022 uplynulo deset let od úmrtí Neil Alden Armstronga (*1930), amerického pilota, zkušebního letce, astronauta a univerzitního profesora. Ale hlavně prvního člověka, který vstoupil na povrch Měsíce dne 21. července 1969. Do naší paměti se vryl název kosmické lodi Apollo 11 a jeho památná věta: "Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo."

Už v dětství se zapálil pro létání, v letadle seděl poprvé v šesti letech při vyhlídkovém letu, ve dvaceti letech získal kvalifikaci námořního letce a sloužil na letadlových lodích. Zúčastnil se bojů v korejské válce a provedl 78 bojových letů. V r. 1970 absolvoval magisterské studium v oboru letecké inženýrství.

Na Měsíci přistála loď Apollo 11 - kosmický program NASA. Neil Armstrong byl velitelem letu. Dalšími členy mise byli pilot lunárního modulu Edwin Aldrin - vstoupil na Měsíc po Armstrongovi a pilot velitelského modulu Michael Collins - zůstal na orbitě. Vedoucí pracovníci NASA dohodli, že Armstrong bude prvním člověkem na Měsíci mimo jiné i kvůli jeho skromnosti.

Let k měsíci trval tři dny. Ve volných chvílích astronauti odpočívali při hudbě, Neil při novosvětské symfonii Antonína Dvořáka.
Závěrečnou fázi přistání řídil ručně Armstrong. Přistáli v Mare Tranquillitatis a o šest hodin později vstoupil jako první člověk na povrch Měsíce. 

V přímém přenosu Armstrongův sestup po žebříku a první kroky na Měsíci vidělo a slyšelo na 600 miliónů lidí - pětina lidstva. Za ním vystoupil Edwin Aldrin. Společně pak vztyčili americkou vlajku a plnili připravený program. Fotografovali, sbírali vzorky hornin (celkem 22 kg) a rozmístili přístroje. Pak se vrátili na velitelský modul Columbia ke Collinsovi. Následující den se vydali na zpáteční cestu k Zemi. Všichni tři astronauti v pořádku přistáli v Tichém oceánu. Museli ještě tři týdny prožít v karanténě kvůli ochraně proti zavlečení mimozemských organismů.

Kosmický let dosáhl délky 8 dní, 3 hodiny, 18 minut a 35 sekund, z toho 2 hodiny, 17 minut a 44 sekundy strávil vycházkou na povrchu Měsíce. (Do vesmíru letěl celkem dvakrát.) 

Všichni si okamžitě vysloužili celosvětové uznání. Astronauti procestovali třiadvacet zemí světa. Měli demonstrovat dobrou vůli Ameriky a předvést program Apollo jako úspěch celého lidstva.

Neil Armstrong se stal mimořádně populárním, i v 21. století byl pro Američany prvním z hrdinů vesmíru. Navzdory své slávě si zachoval pokoru a skromnost. V r. 1970 navštívil, jako člen delegace NASA, výroční konferenci Výboru pro kosmický výzkum v Leningradu. Na konferenci byl uvítán bouřlivými ovacemi. Měl na ní přednášku o svém letu. V Moskvě ho přijal sovětský předseda vlády Alexej Kosygin, vystoupil i v Akademii věd SSSR.

V letech 1971 až 1979 vyučoval letecké inženýrství na Cincinnatské univerzitě, zde dostal profesuru. Měl možnost stát se politikem, oslovili ho zástupci obou politických stran Spojených států, demokraté i republikáni. Nabídky odmítl.

V r. 2012 podstoupil operaci srdce, po které v 82 letech zemřel. Rozloučení proběhlo v zaplněné Národní katedrále ve Washingtonu. Armstrongovy zpopelněné ostatky byly rozptýleny do Atlantského oceánu z paluby raketového křižníku. 

Mezinárodní astronomická unie pojmenovala kráter poblíž místa přistání Apolla 11 na Armstrong. Jeho jméno nese i asteroid hlavního pásu, objevený r. 1982 českým astronomem Antonínem Mrkosem. V jeho rodném městě po něm bylo pojmenováno muzeum letectví a vesmíru. Do r. 2005 obdržel nejméně devatenáct čestných doktorátů. Purdueova univerzita rozhodla pojmenovat po něm svou nově postavenou budovu. V jeho rodném městě bylo r. 1972 otevřeno Muzeum letectví a vesmíru Neila Armstronga, také letiště, kde se naučil létat, nese jeho jméno. V r. 2012 námořnictvo Spojených států oznámilo, že první loď třídy výzkumných plavidel ponese jméno RV Neil Armstrong. Určena je ke komplexnímu vědeckému výzkumu moří, včetně mapování nejhlubších částí oceánského dna. 

Podle informací Českého rozhlasu měl Neil Armstrong, sám nadšený skaut, poslat měsíční kámen na skautskou mohylu Ivančenu, která se nachází v Beskydech v ČR.

Čest jeho památce.

Zapsala Věra Šimková