Recenze publikace prof. Jana Royta a dalších spoluautorů o krásném bělohorském mariánském poutním areálu
Rád bych upozornil na novou, poměrně drobnou, ale velmi obsažnou a zajímavou publikaci „Poutní místo Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře“. Tato knížečka prof. Dr Jana Royta a dalších spoluautorů je dokumentována mnoha ilustračními fotografiemi areálu od Martina Mádla z Ústavu dějin umění AV ČR i od sestry Petry Pavlíčkové OSB a opatřena doplňující informací o ženské benediktinské řeholi od sestry Anežky Najmanové OSB. Publikace podává přístupnou a čtivou formou historickou informaci nejen o bělohorské bitvě, jejíž čtyřsté výročí se blíží, ale i o zásluhách stavitele Michaela Hagena a dalších sponzorů na obnově a rozšíření původní bělohorské kapličky a o etapové výstavbě celého poutního areálu, jež postupně probíhala právě před třemi staletími - počátkem 18. století. Informuje o historii tohoto poutního místa - o jeho rozvoji a slávě, o jeho zrušení za josefínských reforem roku1785 anásledné devastaci celého areálu, ale i o jeho opětovném obnovení zásluhou kanovníka Josefa Čapka na počátku 19. století. Hovoří i o slavných poutích, které se zde každoročně konávaly až do prvních let komunistické totality. Zmiňuje také krátkou historii již dávno neexistujícího bývalého kláštera servitů v sousedství bělohorského poutního areálu na karlovarské výpadovce, založeného roku1628 adefinitivně zrušeného dekretem císaře Josefa II. roku 1785 - a poté přestavěného na zájezdní hospodu.
Knížka Jana Royta je však především podrobným průvodcem bělohorským kostelem Panny Marie a ambity s poutními rohovými kaplemi. Detailně popisuje barokní třílodní svatyni s osmibokým kněžištěm a sakristií, tvořící ucelený komplex křížového půdorysu, obvodové ambitní arkády s malbami mariánských poutních míst v jejich klenbách i fresky na ambitních stěnách (cyklus ze života Panny Marie i Ježíše Krista), bohužel silně poškozené vzlínající vlhkostí ve zdivu i v omítce. Upozorňuje i na čtyři rohové kaple zasvěcené Nejsvětější Trojici a sv.Václavu (na západní straně ambitů), resp.sv.Vojtěchu a sv.Janu Nepomuckému (na straně východní) i na samostatnou kapli Božího hrobu a Getsemanské zahrady na severní straně areálu i na malou stavbu nad historickou kopanou studnou v jihovýchodní straně ambitního nádvoří. Zmiňuje nejcennější stropní fresku v kupoli kněžiště od slavného barokního malíře J.Asama „Triumf Církve“ a další cenné fresky v klenbách obou vedlejších kostelních lodí: fresku A.Schöpfa v severní (ruzyňské) kapli sv.Hilaria a fresku V.V.Reinera v jižní (řepské) kapli sv.Feliciána. Všímá si historické budovy někdejší duchovní správy uzavírající poutní areál na západní straně, jež novodobě (od roku 2007) slouží jako klášter řeholnic řádu sv.Benedikta. Upozorňuje také na dva štukové reliéfy - především na čerstvě zrenovovaný reliéf nad hlavním vchodem kostela znázorňující karmelitánského kněze Dominica de Jesù Maria povzbuzujícího vojáky v bělohorské bitvě tzv. „Strakonickým obrázkem“, jejž krátce předtím zneuctili stavovští žoldnéři (obrázek znázorňuje adoraci narozenému Kristu). Kopie tohoto obrázku trůní nad hlavním oltářem bělohorské svatyně. Druhý reliéf s českým lvem je umístěný nad vstupním portálem do ambitního nádvoří. Publikace se zmiňuje i o relativně novém ekumenickém vojenském hrobě v severovýchodním koutu poutního areálu, do nějž byly v roce 1999 za účasti pražského arcibiskupa M.Vlka i evangelického biskupa J.Volného pietně uloženy kosti vojáků obou válčících stran, padlých v bělohorské bitvě (tyto ostatky byly do té doby uchovávány v depozitáři Ministerstva obrany ČR). Publikace pamatuje i na sochy (kopie původních soch) morových patronů sv. Rocha a sv. Šebastiána na pilastrech u vstupního portálu bělohorského poutního místa.
Kniha vyšla koncem roku 2011 (ISBN 978-80-86882-16-1) nákladem 2500 výtisků jako 35.publikace Benediktinského arciopatství sv.Vojtěcha a sv.Markéty v Břevnově. Prodejní cena činí 50 Kč.
Autor recenze: Ing.Karel Voplakal, CSc.
