05.06.2023, autor: Veronika Čepelková, kategorie: Stáří v Bibli

Některé charakteristické znaky stáří podle Bible - moudrost

Některé charakteristické znaky stáří podle Bible - moudrost
Stáří v Bibli

Přinášíme další část pojednání o staří v Bibli, které připravila Veronika Čepelková, vedoucí Diecézního centra pro seniory. Budeme se v ní věnovat některým charakteristickým znakům stáří, o nichž hovoří biblické knihy. V této části konkrétně moudrosti.

S biblickým stářím a jeho duchovní stránkou je úzce propojena moudrost jako hlavní emblematická vlastnost starších lidí. Jako staroorientální pojem mající specifické rysy v Izraeli znamená především umění žít, přičemž klade důraz na zkušenostní aspekt. Má dvě oblasti: profánní a náboženskou. Profánní zahrnuje přirozenou lidskou schopnost (pojetí je vlastní okruhu královského dvora); náboženská představuje Boží vlastnost sdílenou lidem jako dar (toto pojetí je vlastní prorockému a lidovému prostředí).[1] Zdrojem moudrosti je nejvyšší existence, tj. Bůh.[2] Židovská a posléze i křesťanská tradice věří, že Bůh stvořil svět podle své moudrosti (srov. Ž 104,24).[3] Člověk a různí tvorové jsou po stvoření svým vlastním způsobem odleskem nekonečné Boží moudrosti a dobroty. Dílem Boží moudrosti je mravní zákon, který v biblickém pojetí reprezentuje otcovské poučování a vychovatelské vedení.[4] Hebrejský pojem המכח je chápán jako praktická schopnost, nikoliv jen jako schopnost teoretizování. Jde o schopnost správného úsudku i prozíravost. Izraelci ji spojovali se srdcem nebo duchem.[5] Později byla ztotožněna s Tórou, a tím bylo učení o moudrosti[6] zřetelněji vetkáno do tradice víry v Hospodina. Za symbol moudrosti je považován Šalamoun, jehož moudrost[7] převyšovala dle biblického podání moudrost všech národů (srov. 1 Kr 5,10).[8] Moudrost jako taková pak pro Izraelity znamenala ještě více, neboť jako Moudrost pojmenovali přímo svého Boha, když hledali způsoby, jak z úcty ke jménu Božímu nazvat Hospodina, aby nemuselo být jeho jméno vysloveno.[9] Moudrost byla ve starozákonní době také spjatá s rysy očekávaného Mesiáše (srov. Iz 11,1-2).

Autoři biblických zpráv dávají pozor na to, aby neprohlašovali, že samotný věk automaticky moudrost přináší. Job se ptá: „Což jen u kmetů[10] je moudrost a rozumnost pouze v dlouhém věku?“ (Job 12,12). Dle Žalmu 119 pochází moudrost z poslušnosti vůči Bohu, která dokonce překonává chápání starců (srov. Ž 119,100). Moudrosti člověk dosahuje studiem Písma, vírou, modlitbou, žitím ve ctnosti a upřednostněním toho, co je v životě podstatné (srov. Moudr 7,7-9). Kniha Přísloví jednoduše praví, že moudrý člověk je člověk rozvážný (srov. Př 14,15). Je tedy schopný užívat praktického rozumu, aby rozeznal, co je správné, a ke správným věcem směřoval. Zdrojem moudrosti je uznání naprosté závislosti na Stvořiteli, který nenechává člověka „na pospas“ vlastnímu osudu, nýbrž dává mu schopnost jednat a vede ho k jeho cíli.[11]

V souvislosti s moudrostí se v Bibli mluví rovněž o mladém člověku, který si moudrost a spravedlnost „přivlastnil“ a zaslouží si úcty jako lidé starší (srov. Moudr 8,10). Moudrost starých lidí však znamená určitý nadhled, který člověk získává životními zkušenostmi, rozumností a svatým životem (srov. Moudr 4,8-9). Duka uvádí, že je to až mezi[12] padesáti a šedesáti lety.

Dle Ježíšova učení je moudrost předpokladem pro Boží království (srov. Mk 12,34). Nejedná se přitom o moudrost světskou, nýbrž tu, která pochází z milosti Boží (srov. 2 Kor 1,12). Ježíš jako nositel a zdroj moudrosti ji přislibuje svým věrným, kteří jej následují (srov. Lk 21,15). Tato moudrost je podmíněná především vírou v jeho slovo a znamená prožívat pozemský čas se smyslem pro zodpovědnost. Jádrem takovéto moudrosti je objevení nejhlubšího smyslu lidského života a transcendentního údělu lidské osoby v Bohu. Jestliže je tento úkol důležitý pro mladšího člověka, tím více pak pro staršího, který je povolán k tomu, aby při orientaci svého života neztrácel ze zřetele, že „jen jedno je třeba“ (Lk 10,42).[13]

Veronika Čepelková



[1] Srov. HŘEBÍK, J. Speciální úvod do Starého zákona II[online].. [cit. 2015-02-20]. Dostupné na internetu: <http://ktf.cuni.cz/~hrebik/spec_uvod_2.html>.

[2] Srov. KŘIVOHLAVÝ, J. Křesťanské pojetí moudrosti. [online]. Frýdek-Místek, 2008 [cit. 2015-02-20]. Dostupné na internetu: <http://jaro.krivohlavy.cz/kres-anske-pojeti-moudrosti>.

[3] Srov. Katechismus katolické církve. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 2001, 88.

[4] Srov. tamtéž, 484.

[5] Srov. NOVOTNÝ, A.  Biblický slovník, A-P, 3. vyd. Praha : Kalich, 1992, s. 449.

[6] Srov. STRUPPE, U. et al. Jak porozumět Bibli, Úvod do Starého a Nového zákona. Praha : Vyšehrad, 2000, s. 93.

[7] „Všechno stvoření umí pojmenovat – to je charakteristický rys moudrého člověka, schopného vládnout nad zemí: že vidí zřetelné stopy tvůrčí lásky Boží v celém tvorstvu a nic pro něj není bezvýznamné, neztrácí ze

zřetele žádnou sebenepatrnější součást této reality.“ HŘEBÍK, J. Moudrost ve starozákonním Izraeli. In Teologické texty, 2006, roč. 17, č. 3, s. 140.

[8] Srov. NOVOTNÝ.  Biblický slovník, A-P, s. 455.

[9] Srov. tamtéž, s. 449.

[10] Novotný uvádí, že slovo kmet se vyskytuje v Bibli pouze jednou v souvislosti s mládenci ve svatyni, pannami a starci – viz 2 Pa 36,17. Uvádí dále, že tato souvislost by mohla naznačovat kultický význam slova, nejde-li tu jen o naznačení vysokého věku, který nebyl ušetřen při vyvrácení Jeruzaléma. (Srov. NOVOTNÝ. Biblický slovník, A-P, s. 330).

[11] Srov. KKC 90.

[12] Srov. DUKA, D. Stáří v Písmu sv. In ČEPELKOVÁ V. et al. Celostátní setkání animátorů seniorských společenství, Hradec Králové 22. – 23. 11. 2007, Sborník přednášek. Hradec Králové : Diecézní centrum pro seniory, 2008, s. 7.

[13] Srov. Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě, s. 12.

 
 
Nahoru